Rovněž poznamenal, že v minulém století Němci v Afghánistánu „přispěli k mnoha dobrým věcem“ a byli tam vždy vítáni.Co na to Německo?Již dříve německý ministr zahraničí Heiko Maas připustil, že za řady podmínek by země mohla obnovit fungování diplomatické mise v Kábulu, která byla přerušena, když se k moci dostal Tálibán.Pokud jde o zmiňované podmínky, ministr jmenoval zejména vytvoření inkluzivní vlády v Afghánistánu, respektování lidských práv a bezpečnosti.Nicméně, Německo není jediné, kdo si klade podmínky. Nová vláda Tálibánu chce, aby jí Berlín, stejně jako další země, poskytly finanční podporu, humanitární pomoc. Stejně tak žádají spolupráci v oblasti zdravotnictví, zemědělství a školství.Zmiňme, že jednání mezi německými diplomaty a Tálibánem probíhá v Kataru. Právě do katarského Dauhá zamířil velvyslanec Markus Potzel, aby jednal s islamisty. Tálibán má na tomto místě své politické zastoupení, které funguje jako jakési ministerstvo zahraničí.Dění v AfghánistánuZačátkem srpna zaktivizovalo hnutí Tálibán ofenzívu na vládní síly v Afghánistánu. Dne 15. srpna vstoupili tálibové do hlavního města a vzali pod svou kontrolu prezidentský palác. Den na to prohlásili, že válka v Afghánistánu skončila, a že forma vlády ve státě bude vyjasněna v nejbližší době.V noci na 31. srpna americká armáda opustila letiště v afghánském hlavním městě a skončila tak vojenská přítomnost USA v Afghánistánu.Zmiňme, že všechny pozemní hraniční přechody z Afghánistánu v současné době kontroluje Tálibán. Zatímjedinou provincií, kterou zatím hnutí nekontroluje, je Pandžšír, která se nachází severovýchodně od Kábulu. V současné chvíli na místěprobíhají bojes tamnímiodbojovými jednotkami vedenými Ahmadem Massoudem, synem Ahmada Šacha Massouda, který vedl Severní alianci proti Tálibánu a byl počátkem září 2001 zabit teroristy.* teroristická organizace zakázaná v Rusku a dalších státech světa