Nad ženskými právy se v Afghánistánu stahují mračna. Ačkoli hnutí Tálibán* ujišťuje svět, že se za dvacet let změnilo, jejich „reputace“ týrání žen se zapsala všem hluboko do paměti. To nenechalo v klidu Čaputovou a Jakobsdóttirovou, které iniciovaly společnou výzvu ženských politických lídryň na podporu práv a příležitostí žen a děvčat v Afghánistánu.Političky vyzvaly současné a budoucí držitele moci v této zemi, aby nepáchali násilí na ženách a aby respektovali jejich práva. Informovala o tom v pátek slovenská agentura TASR s odvoláním na mluvčí Čaputové Martina Strižince.Tímto chtějí vyzvat mezinárodní společenství, aby pozorně sledovalo situaci v zemi, obzvláště v otázce dodržování práv skupin, které v současnosti patří v Afghánistánu mezi ty nejohroženější. Zároveň vyzvaly Tálibán, aby zamezil jakémukoli násilí vůči ženám.K výzvě se připojily i dánská premiérka Mette Frederiksenová, estonská prezidentka Kaja Kallasová, finská premiérka Sanna Marinová, prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová, řecká prezidentka Katerina Sakellaropuluová, premiérka Litvy Ingrida Šimonytová, prezidentka Moldavska Maia Sanduová, norská premiérka Erna Solbergová a novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.V polovině srpna se islandská premiérka vyjádřila, že to bylo neuvěřitelné, jak rychle se Tálibán zmocnil moci v Afghánistánu. Podle ní je jasné, že tento vývoj událostí bude mít dopad i na práva žen v zemi.Mezitím americký se prezident Joe Biden v srpnu nechal slyšet, že použití vojenské síly na obranu ženských práv „není racionální“. Práva žen chce bránit pomocí „ekonomického, diplomatického a mezinárodního nátlaku“, řekl v rozhovoru pro ABC News.Připomeňme, že poté, co se Tálibán zmocnil Kábulu, jejich mluvčí slíbil, že nová vláda bude dodržovat práva žen „v mezích šaríi“. Nicméně z veřejného prostranství ženy takřka zmizely. V době vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 ženy a dívky nemohly chodit do školy, pracovat či opouštět obydlí bez mužského doprovodu.*teroristická organizace zakázaná v Rusku