Podle odbornice může být tělesná teplota ovlivněna například metabolickými vlastnostmi, činností endokrinních žláz nebo autonomního nervového systému. V tomto případě se teplota každého člověka během dne mírně mění a u zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 35,5 až 37,2 stupně.Teplota se může měnit také v závislosti na aktivitě (při vysoké aktivitě může teplota mírně stoupat) a na denní době. Obvyklé denní kolísání teploty je 0,5-0,7 stupně. Když člověk usne, všechny procesy v těle se zpomalí a tělesná teplota se mírně sníží na 35-36 stupňů, vysvětlila Tolstychová.Podchlazení je také časté u starších osob s těžkým průběhem infekce nebo s podchlazením. Teplota může být často snížena i několik dní po prodělané infekci.„Je to signál, že se tělo s infekcí vyrovnalo, ale je stále oslabené a hrozí, že znovu onemocní,“ vysvětlila.Kromě toho může k mírné změně teploty vést vystavení horku a chladu, fyzická aktivita, konzumace kořeněných jídel a/nebo těžkých pokrmů a těhotenství (v tomto případě je běžná tělesná teplota až 37,4 stupně).„37,1-38 stupňů je tzv. subfebrilní teplota. Může přetrvávat až dva týdny po infekci s horečkou. Při absenci jiných příznaků není třeba tento stav dále vyšetřovat a léčit. Poměrně často se nachlazení vyskytuje v mírné formě a zjištění horečky je náhodným nálezem,“ dodala.Když mluvila o horečce, zdůraznila, že tato reakce organismu je jeho odpovědí na zavlečení patogenu. Při dobré snášenlivosti horečky do 38,6 je lepší ji nesnižovat užíváním antipyretik, protože při vysoké teplotě se bakterie a viry hůře množí, doporučila a upřesnila, že se to ale týká zdravého mladého těla bez přidružených onemocnění.„Při teplotě 41 stupňů a vyšší začínají bílkoviny denaturovat všude, v podstatě se tělo vaří - taková teplota je životu nebezpečná,“ upozorňuje. V takovém případě je potřeba snížit teplotu - pomoci mohou antipyretika či chlazení studenými obklady.