Vědci již dlouho vědí, že na rozhraní paleocénu a eocénu došlo k výraznému zvýšení teploty. Nyní se vědcům podařilo identifikovat faktory, které přispěly k tomuto dramatickému oteplení.Paleocénně-eocénní teplotní maximum trvalo přibližně 150 000 let a bylo doprovázeno velkým nárůstem teploty. Ačkoli předchozí studie ukázaly, že sopečná činnost přispěla k velkým emisím CO2, které vedly k rychlé změně klimatu, příčina této události zůstávala dosud nejasná.V nové studii vědci zjistili zvýšené hodnoty rtuti těsně před a na začátku teplotního maxima, což může být způsobeno intenzivní vulkanickou činností. To se jim podařilo díky analýze vzorků odebraných z jader sedimentů v Severním moři. Zkoumání vzorků hornin také ukázalo, že v počátečních fázích zvyšování teploty Země došlo k výraznému poklesu obsahu rtuti - což naznačuje, že za uvolňování značného množství skleníkových plynů během procesu oteplování je zodpovědný přinejmenším ještě jeden rezervoár oxidu uhličitého.Studie poukazuje na existenci kritických bodů v zemském systému, které by mohly vyvolat uvolnění dalšího množství CO2 „ukrytého“ v přírodních zásobnících. To by mohlo vést k nebývale vysokým teplotám na Zemi. Zajímavé je, že vědci ve své práci nenašli jednoduchou souvislost mezi zvýšenou vulkanickou činností a emisemi skleníkových plynů. Místo toho zjistili, že vulkanismus byl zodpovědný za oteplování pouze zpočátku, poté musel nastoupit nový zdroj oxidu uhličitého.Podle autorů mohly sopky vytvořit tisíce hydrotermálních průduchů, které uvolňovaly plyny z nitra Země do atmosféry. Možné sekundární zdroje skleníkových plynů by mohly pocházet také z tajícího permafrostu a metanových hydrátů na mořském dně.Klimatická katastrofaPokud se lidstvo opravdu nezačne snažit dělat všechno pro to, aby bylo zpomaleno globální oteplování, pak za sto let se hladina světového oceánu může zvýšit o pět metrů, což bude vést k nové, velké migrační vlně. Ve vysílání Sputnik Krym se o tom zmínil klimatolog, docent Agrotechnické akademie Vladimir Rjabov.Vědec vysvětlil, že pokud se hladina moří zvedne jen o několik metrů, bude zaplaveno asi 30 procent území planety. Rjabov zdůraznil, že tyto země jsou nejhustěji osídlené. Zdůraznil, že podle přibližných odhadů dojde k významnému zvýšení hladiny světového oceánu již do roku 2050.Vědec však poznamenal, že tenhle scénář se naplnit nemusí. Pokud všechny státy budou schopny snížit emise skleníkových plynů, globální oteplování se zpomalí. Podle názoru odborníka je lidstvo schopné zpomalit globální oteplování a zpozdit tak zvýšení hladiny světového oceánu o 300 let.