Temný obří mrak, což je rozlehlá oblast poblíž rovníku planety, kde se prudce mění průhlednost Venušiných oblaků, byl poprvé pozorován za pomoci kamer japonské meziplanetární sondy Akacuki, která se pohybuje kolem oběžné dráhy Venuše od roku 2015. Později se ukázalo, že tato struktura má cirkulační období 4,9 dne a existuje přinejmenším třicet let.Skupina planetologů pod vedením Kevina McGouldricka z laboratoře atmosférické a vesmírné fyziky z University of Colorado se rozhodla přijít na kloub struktuře v atmosféře Venuše a analyzovala údaje, získané zařízením Virtis, které se nacházelo na palubě orbitální sondy Venus Express, rovněž jako i údaje sondy Akacuki.Vědci zjistili, že změny ve struktuře a vlastnostech oblaků v obřím temném mraku se týkají výšek nižších než 50 kilometrů, což odpovídá nízké a střední vrstvě mraků. Vědci proto dospěli k závěru, že mají co do činění s atmosférickou frontou spojenou se superkritickou nelineární Kelvinovou vlnou.Na Zemi je zdrojem rovníkových Kelvinových vln zesílení konvekčních procesů nad Tichým oceánem. V případě Venuše na předním kraji pohybující se fronty Kelvinovy vlny vzniká lokální maximum hustoty směsi vzduchu, což způsobuje úzké klesající toky. Ty rychle dosahují nižší nadmořské výšky, kde je vyšší hustota vzduchu zastavuje a způsobuje vznik širokých a slabších stoupajících proudů.Vědci zdůrazňují, že budou i nadále pokračovat ve výzkumu tohoto zajímavého jevu v atmosféře Venuše.