„Načasování a povaha stažení (z Afghánistánu) byly určeny ve Washingtonu. My Evropané jsme se ocitli v závislosti na rozhodnutích USA, a to nejen v otázce evakuace z Kábulu, ale i v širším smyslu,“ napsal Borrell v článku zveřejněném ve středu v New York Times.Evropa podle něj musí více investovat do svých možností v oblasti bezpečnosti a myslet a jednat strategicky. Dodal, že evropské země jednají mimo jiné o vytvoření sil rychlé reakce v EU o síle pěti tisíc vojáků. EU rovněž hodlá v příštích šesti letech investovat osm miliard eur na financování vývoje, který by měl posílit obranné schopnosti unie.„Strategicky samostatnější a vojensky schopnější Evropská unie bude schopna lépe reagovat na výzvy v sousedních a dalších regionech,“ domnívá se Borrell. Podle jeho názoru by takové posílení EU bylo přínosem i pro USA a v zájmu NATO.Evropské země byly nuceny evakuovat své občany a Afghánce, kteří pro ně pracovali, poté, co se USA rozhodly ukončit svou misi v Afghánistánu k 31. srpnu. Situace v zemi se zhoršila poté, co Tálibán* ovládl prakticky celou zemi a spojenci drželi pod kontrolou pouze kábulské letiště, přes které byla provedena nouzová evakuace.V souvislosti se zhoršující se krizí v Afghánistánu a kritikou ukvapeného stažení americké armády začala EU znovu jednat o „strategické autonomii“ unie, včetně vytvoření evropských sil rychlé reakce. Rozhodnutí o vytvoření těchto sil by mohlo být schváleno již v březnu 2022, kdy má být schválen strategický koncepční dokument Strategický kompas EU.Situace v AfghánistánuZačátkem srpna Tálibán zintenzivnil ofenzivu proti vládním silám v Afghánistánu. Tálibán vstoupil 15. srpna do hlavního města, ovládl prezidentský palác a 16. srpna oznámil, že válka v Afghánistánu skončila a podoba vlády bude brzy upřesněna. Jedinou provincií, kterou nemají pod kontrolou, zůstává Pandžšír severovýchodně od Kábulu. V noci na 31. srpna se americká armáda stáhla z kábulského letiště a ukončila tak téměř 20 let trvající vojenskou přítomnost USA v Afghánistánu.Válka v Afghánistánu, která trvala od 7. října 2001 do 31. srpna 2021 (stáhnutí amerických vojsk), začala jako součást operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy*, zničení islamistického režimu Tálibánu, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekonstrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy. Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy, od roku 2003 probíhala mise aliance.* Ruskem zakázaná teroristická organizace