„Dalším zranitelným místem jsou okna. Na sedmi z nich jsou hluboké kaverny, což může ovlivnit jejich hermetičnost. V této souvislosti jsme zavedli novou proceduru měření průhybu okenních tabulí. Dají se samozřejmě zakrýt hermetickými kryty, jaký je ale smysl létat na stanici bez oken?“ ptá se Solovjov.V ruské části je celkem asi 20 kruhových oken o různém průměru. Vladimir Solovjov dříve Sputniku také oznámil, že byly nalezeny praskliny v modulu Zarja.V září roku 2019 byl na ISS zaznamenán únik vzduchu, jehož příčinu kosmonauti hledali téměř rok. V říjnu roku 2020 posádka našla první prasklinu v přechodové komoře modulu Zvězda, v březnu téhož roku ji utěsnila. Jak oznámili dříve Sputniku v Roskosmosu, tato prasklina neohrožovala stanici ani její posádku. Později byla oznámena druhá prasklina, kterou posádka utěsnila také v březnu. Únik vzduchu se ale nezastavil, i když se zpomalil. Kosmonauti pokračovali v hledání míst možného úniku a v jejich utěsňování. V lednu roku 2021 Vladimir Solovjov oznámil, že kvůli nehermetičnosti, která odpovídá otvoru o průměru 0,2 mm, klesá tlak vzduchu na stanici o 0,4 mm rtuťového sloupce za 24 hodin, což je ale daleko od havarijního úniku – 0,5 mm za minutu. Pro kompenzaci úniku má být ISS pravidelně přeplňována vzduchem, dusíkem a kyslíkem. Jejich zásoby jsou na stanici a dodávají se také ze Země nákladními loděmi.