Vyjádření České republiky zatím proběhlo pouzena úrovni Senátu, a nikdo sice neprotestoval, nicméně při setkání velvyslanců v Černínském paláci ministr zahraničních věcí oznámil, že musíme také být jednotní, ale nesmíme zapomenout na to, že bychom měli udržovat kulturní i ekonomické styky s Ruskou federací, říká Zbořil.Svědčí o tom prý cesta ruského ministra zahraničí Lavrova do Maďarska a do Rakouska v tomto týdnu. Jednání ruského ministra zahraničí s jednotlivými unijními lídry podle Zbořila symbolicky popírá představu Evropského parlamentu o tom, že „v jednotě je síla“. Právě symbolicky nevhodným působením této události vysvětluje politolog skutečnost, že česká média nevěnovala jednáním téměř žádnou pozornost.Rozhodně se prý mluvilo o provozování Nord Streamu-2, o tom, jaké budou ty skutečně ekonomické vztahy, případně ty kulturní, jež mezi Rakouskem a Ruskou federací jsou na vysoké úrovni, a jaké budou v nejbližší budoucnosti. Jediné téma, které Zbořil nezaznamenal ve zprávách z Vídně, je kybernetická bezpečnost. „Takže když víme, že o tom mluvili mezi sebou prezidenti Ruské federace a Spojených států a že to považují za závažné téma, tak se mi zdá, že toto téma mohlo být ve Vídni také jedním z nejdůležitějších. Jenom není třeba o tom příliš nahlas mluvit na veřejnosti,“ dodává.„Zdá se mi, že nejen česká diplomacie, ale i ta česká takzvaná částečně nezávislá mezinárodně-politická doktrína může být zase na nějakou dobu postavená do autu a být mimo pozornost nejenom těch velkých velmocí, které rozhodují o osudu světa, a také trochu o osudu Evropy, ale i stranou těch menších zemí, které jsou dokonce členy Evropské unie,“ uzavírá Zbořil.