Průzkumu se zúčastnilo téměř 14 000 pacientů se symptomy koronavirové infekce a s potvrzenou diagnózou covid-19, kteří byli vyšetřeni metodou počítačové tomografie ve zdravotnických střediscích v Petrohradu. Z nich bylo 1291 lidí plně naočkováno alespoň čtrnáct dní před vyšetřením.Vědci podotýkají, že nebrali v úvahu případy částečné vakcinace ani neporovnávali účinek různých vakcín, ale vycházeli z toho, že drtivá většina naočkovaných osob v Petrohradu – kolem 96 procent – dostala vakcínu Sputnik V.Výsledky ukázaly, že vakcína snižuje pravděpodobnost hospitalizace o 81 procent, a v 76 % případů zabraňuje vážnému poškození plic. Výzkumníci nehodnotili přímo procento úplné ochrany před infekcí SARS-CoV-2 ani mírných forem nemoci, jejich výpočty ale ukazují, že účinnost vakcíny Sputnik V proti jakýmkoli symptomatickým projevům covidu-19 činí kolem 50 procent.Vědci také neprováděli identifikaci variant viru SARS-CoV-2, jímž byli účastníci průzkumu infikováni. Vycházeli z oficiální informace ruských zdravotnických orgánů o tom, že v červenci a srpnu 2021, kdy se průzkum prováděl, bylo 95 procent onemocnění covidem-19 v Petrohradu spojeno s novým a zvláště agresivním kmenem delta.Právě s touto variantou koronaviru je spojena ve světě většina takzvaných „průlomných“ případů covidu, kdy infekce obchází ochranu vytvářenou vakcínami. Proto vznikly obavy, že Sputnik V může být proti novému kmenu méně účinný.Údaje zahraničních výzkumů poukazují na to, že vakcíny Pfizer-BioNTech a AstraZeneca jsou také dost efektivní proti kmenu delta. Vakcína Sputnik V vyvinutá v Gamalejově ústavu působí podle stejného principu, co i vakcíny od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson – nereplikující se adenovirus, který hraje roli vektoru, dodává do buněk protein koronaviru SARS-CoV-2. Ale na rozdíl od vakcíny AstraZeneca, která užívá stejného adenoviru pro obě dávky, obsahují dávky Sputniku V dva různé adenoviry, což zajišťuje velkou spolehlivost produkování protilátek.