„Ano, aliance zničila všechny formáty spolupráce, včetně spolupráce v Afghánistánu. Cenu za tuto geopolitickou hru, která nemá nic společného s bezpečnostními zájmy, nakonec zaplatili Afghánci,“ řekl Gruško v rozhovoru pro list Kommersant.Konec historie NATO v Afghánistánu, která udělala tlustou čáru za érou velkých aliančních operací, může v dlouhodobém horizontu vést k tomu, že „ruská hrozba“ bude v rámci NATO ještě více rozdmýchávána, míní Gruško.Podle Gruška jsou dějiny NATO dějinami hledání důkazů vlastní důležitosti. Dodal, že poté, co SSSR vystoupil ze studené války a Varšavská smlouva přestala existovat, se aliance „ocitla jako ryba na suchu“ a aby se neocitla na okraji dějin a vytvořila právě takovou relevanci, jaká by se mohla prezentovat veřejnému mínění, byla vymyšlena „politika otevřených dveří“, čímž byly porušeny sliby, které západní představitelé dali Michailu Gorbačovovi.Zmiňme, že vysoce postavený představitel teroristického hnutí Tálibán* navštívil v sobotu ruské velvyslanectví a požádal, aby prostřednictvím ruských diplomatů bylo vůdcům domobrany v Pandžšírské rokli sděleno, že tálibové chtějí s nimi uzavřít politickou dohodu, řekl ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žirnov.Žirnov připomněl, že do Pandžšíru přijel z Kábulu první viceprezident Amrulláh Sálih, který se prohlásil za prezidenta poté, co prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země, a je tam také syn bývalého polního velitele mudžahedínů Ahmad Masud, přičemž se tam snaží „dát dohromady národní obranu“.Situace v Afghánistánu se zvlášť vyhrotila v posledních týdnech, kdy bojovníci hnutí Tálibán* podnikli rychlý útok po celé zemi a obsadili všechny hraniční přechody. 15. srpna vstoupili do Kábulu a získali kontrolu nad prezidentským palácem. Afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi, aby podle jeho slov „odvrátil masakr.“ V noci na 16. srpna prohlásil mluvčí politické kanceláře Tálibánu* Muhammed Naim, že válka v Afghánistánu skončila a že forma vlády bude vyjasněna v nejbližší době.*teroristická organizace zakázaná v RF