Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli přijela na jednodenní oficiální návštěvu Kyjeva.„Prioritním tématem našich dnešních rozhovorů byl proces mírového urovnání na Donbasu. Je důležité, aby v rámci N4 Ukrajina, Německo a Francie zaujaly konsolidovaný postoj k plánu mírového urovnání, který by měl být založen na klastrech. Pařížská agenda je stále aktuální a musí být prováděna,“ řekl Zelenskyj na společném brífinku s Merkelovou po jednání v Kyjevě.Dodal, že usilují o trvalé příměří, výměnu zadržených osob, otevření kontrolních stanovišť na straně dočasně okupovaných území a přijetí zástupců Mezinárodního výboru Červeného kříže na dočasně okupovaná území. Ukrajinské úřady zahájily v dubnu 2014 vojenskou operaci proti samozvané LNR a DNR, které vyhlásily nezávislost po státním převratu v Kyjevě v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN se obětí konfliktu stalo přibližně 13 000 lidí.Otázka řešení situace v Donbasu byla projednávána mimo jiné na zasedáních minské kontaktní skupiny, která od září 2014 přijala již tři dokumenty upravující kroky k deeskalaci konfliktu. I po uzavření dohod o příměří však mezi stranami konfliktu pokračují přestřelky.Rusko opakovaně prohlásilo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a že se na něj nevztahují minské dohody o urovnání.Nord Stream 2Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou uvedl, že obě strany diskutovaly o projektu Nord Stream 2, který Kyjev považuje za „nebezpečnou geopolitickou zbraň“ Kremlu.Již dříve vydaly SRN a USA společné prohlášení, v němž se hovoří o opatřeních na podporu Ukrajiny, evropské energetické bezpečnosti a společných cílech v oblasti ochrany klimatu. Formulovala se v něm řada podmínek pro provoz plynovodu Nord Stream 2.USA a Německo zejména uvedly, že je v zájmu Ukrajiny a Evropy, aby tranzit ruského plynu přes Ukrajinu pokračoval i po roce 2024, Berlín je odhodlán využít všech dostupných pák, aby pomohl Ukrajině prodloužit dohodu o tranzitu plynu mezi Ukrajinou a Ruskem až o 10 let, včetně jmenování zvláštního vyslance na podporu těchto jednání, která mají být zahájena co nejdříve, nejpozději však 1. září 2021. Německo se zejména zavazuje, že bude usilovat o sankce proti Rusku, pokud bude používat energii jako zbraň proti evropským zemím.