Dvacátého srpna roku 1945 skončila Mandžuská strategická útočná operace Rudé armády. V tomto regionu byly soustředěny hlavní japonské objekty na vývoj bakteriologických zbraní. Takže tím, že ho osvobodila, zachránila sovětská vojska svět před novou katastrofou – bakteriologickou válkou.Mezi archivními materiály, včetně ukořistěných, s nimiž se obeznámil Sputnik, je protokol výslechu bývalého podporučíka zdravotnické služby, příslušníka speciálního oddílu 731 Kuantungské armády Šoeje Jamamota (jmenoval se též Tanako Masami).Z výpovědi Jamamota z konce května roku 1950 vyplývá, že hledal způsoby dlouhodobého zachování stability bakterií tuberkulózy a paratyfu B „pro jejich použití v bakteriologické válce“.Dvacátého sedmého září roku 1940 byl v Berlíně podepsán Pakt tří velmocí, který zakotvil formování jádra agresivních států. Tokio se stalo spojencem Berlína. Uzavření 13. dubna roku 1941 v Moskvě smlouvy o vzájemné neutralitě SSSR a Japonska umožnilo zajistit na nějakou dobu bezpečnost východních hranic Sovětského svazu, nezměnilo ale celkový poměr sil.V letech války zůstávalo Japonsko spojencem hitlerovského Německa a nevzdalo se plánů války proti SSSR. Všemi svými akcemi cílevědomě porušovalo dohody s Moskvou o neutralitě, vypracovávalo plán bojových akcí a provádělo pravidelně diverze.Když se připravovaly na válku proti SSSR a jiným státům, vkládaly japonské vládnoucí kruhy a speciální služby velké naděje do použití na bojišti bakteriologických zbraní. Ty se považovaly za prostředek, který může sehrát téměř rozhodující úlohu v boji s nepřátelskými vojsky. Vývoj a zkoušky těchto zbraní mj. i na živých lidech prováděly speciální oddíly 731 a 100 Kuantungské armády.Prováděly experimenty nakažení lidí bakteriemi moru, antraxu, cholery, tyfu aj. Většina nakažených umírala v hrozných mukách. Ti, kdo se uzdravili, byli podrobeni opakovaným experimentům, a byli nakonec také usmrceni. Živým lidem vyřezávali vnitřní orgány, aby se podívali, jak se šíří v organismu infekce. Japonští vojáci prováděli i jiné nelidské pokusy.Jako pokusná zvířata se tam využívali mj. i sovětští váleční zajatci z koncentračního tábora Hogoin, který patřil japonským zpravodajským službám a nacházel se nedaleko místa dislokace oddílu 731.Osmého srpna roku 1945 vyhlásil SSSR, který měl nevyvratitelné důkazy vývoje bakteriologických zbraní Japonskem, a s ohledem na jeho spojenectví s Berlínem, Japonsku válku. Den na to začala Dálněvýchodní kampaň sovětských vojsk, která se skládala ze tří operací: Mandžuské strategické útočné, Jihosachalinské útočné a Kurilské výsadkové.Zapojení Sovětského svazu do války a rozdrcení Kuantungské skupiny vedlo k bezpodmínečné kapitulaci Japonska, 15. srpna ji vyhlásil císař Hirohito. O den později dal velitel Kuantungské armády Otozó Jamada svým vojskům rozkaz, aby se vzdala.Druhého září roku 1945 podepsala japonská vláda Akt o kapitulaci, což znamenalo konec 2. světové války.Poslední tečku za 2. světovou válkou dal Chabarovský proces: 25. až 30. prosince roku 1949 projednal vojenský tribunál Přímořského vojenského okruhu obvinění japonských vojáků z příprav a použití bakteriologických zbraní. Hlavní aktér tohoto řízení Jamada byl odsouzen na 25 let – nejvyšší trest v SSSR v té době.Sei Jamamoto byl v červnu roku 1950 odsouzen Vojenským tribunálem vojsk MV Dálněvýchodního vojenského okruhu k 25 letům vězení.Náčelník oddílu 731 generálporučík Širo Išii trestu unikl. V roce 1945 ho ukryli Američané, později pracoval jak v Japonsku, tak i v USA. Zemřel ve své vlasti v roce 1959.