Politické vedení zemí NATO, které se v posledních dnech horečně snaží evakuovat z Kábulu své občany a místní spolupracovníky, tvrdí, že nikdo nemohl tušit, jak rychle se bezpečnostní situace v Afghánistánu zhorší. Douglas London, který do roku 2019 působil v americké Ústřední zpravodajské službě (CIA), ale tvrdí, že to není pravda.Podle něj CIA připravila pro americkou exekutivu několik scénářů vývoje událostí v zemi. První scénář předpokládal stažení amerických vojáků, přičemž by si Spojené státy ponechaly v Afghánistánu zhruba pět tisíc vojáků a zpravodajské základny. Další možností bylo nechat v zemi 2,5 tisíce vojáků na větších vojenských základnách.Pokud by USA podle něj nechaly v zemi pět tisíc vojáků, tak by se centrální vláda v zemi udržela alespoň jeden až dva roky. Dopady menší vojenské přítomnosti bylo těžké odhadnout, ale USA by mohly flexibilně reagovat na situaci v případě jejího zhoršení.Další možností bylo zanechání amerických vojáků v Kábulu a jeho nejbližším okolí. To by alespoň umožnilo americké armádě logistický pomáhat afghánským ozbrojeným silám.Americké politické vedení si podle něj moc dobře uvědomovalo, že Tálibán vytvořil paralelní „stínovou vládu“ a spolehlivé komunikační kanály se stařešinami napříč Afghánistánem, a dokonce i s vládními úředníky, se kterými je pojí rodinné vazby.Úspěch Tálibánu podle něj spočívá ani ne tolik v ozbrojeném boji, jako spíše ve vyjednávání a korupci, což má být pro Afghánistán tradiční.Dále za afghánský debakl viní Ghaního neochotu koupit podporu místních vůdců a polních velitelů a likvidaci „soukromých armád“, které by mohly Tálibánu vzdorovat.Samotné prohlášení Bidena o tom, že se afghánská vláda rozpadla rychleji, než by to mohl někdo tušit, označil bývalý zpravodajec za „v lepším případě zavádějící“. Podle něj situace v Afghánistánu není výsledkem selhání zpravodajských služeb. Tvrzení politiků o opaku je pouze snaha zbavit se odpovědnosti.London ve svém článku o sobě tvrdí, že do roku 2019, kdy odešel do výslužby, byl odpovědný za vyhodnocování situace v Afghánistánu pro potřeby tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Během prezidentské kampaně působil jako dobrovolník protiteroristické pracovní skupiny kandidáta Joea Bidena.O tom, že bezpečnostní situace v Afghánistánu po stažení spojeneckých vojsk se nečekaně zhoršila, mluvili i český premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Prezident Miloš Zeman se stavěl proti stažení vojenských sil z Afghánistánu.