Toto téma je jedním z mála věcí, na které se čeští politici bez okolků z větší části shodnou. V odpovědi jsou totiž zajedno. Na dotaz, jestli by Česko mělo uznat novou afghánskou vládu vytvořenou hnutím Tálibán, odpovídali, že ne.Velmi podobný postoj k tématu má také jiný člen koalice SPOLU, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle jeho mínění není třeba vládu Tálibánu uznávat, dokud nebude jasné, jak bude hnutí Afghánistán vést. Zmínil také to, že musí být jasné „záruky v oblasti dodržování lidských práv s důrazem na postavení žen“.Pro mnohé nebude překvapením, že negativně na dotaz odpověděl i předseda SPD Tomio Okamura. „K uznání vlády Tálibánu není jediný důvod,“ říká rozhodně.Vít Rakušan, který je šéfem Starostů a nezávislých, navíc poznamenal, že je dle nějdůležité řešit problém na úrovni Evropské unie a postupovat jednotně se spojenci z NATO.Pokud jde o komunisty, jejich lídr Vojtěch Filip uvedl, že na uznání takové vlády je ještě čas.Co se týče premiéra Andreje Babiše, ten na dotaz portálu iDnes.cz nereagoval a stejně se k věci postavil i ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Ten ale dříve nasvém twitterovém účtu napsal, že „je potřeba realistický přístup k regionu“.Ovčáček: O tom nelze ani uvažovatNázor na věc vyslovil také prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček.Nová budoucí afghánská vláda je tak jedním velkým otazníkem. Vlády po celém světě vyčkávají, jak se tato vláda postaví k základním lidským právům, a to především ve vztahu k ženám a dívkám.Reakce ve světěKdyž se zaměříme na to, jak to vidí ve světě, zmiňme, že například mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid v úterý uvedl, že Tálibán si mírové vztahy s ostatními zeměmi přeje.I přes tato slova se však země ve světě dívají na možnost uznat vládu Tálibánu poněkud s nedůvěrou. Ku příkladu USA uvedly, že aktivně komunikují s Tálibánem a snaží se zajistit bezpečný odlet Američanů a jejich afghánských spojenců. Pokud jde ale o vládu, která by přišla k moci za užití síly, tu byneuznala.Evropská unie zase prohlásila, že se bude muset s tamní budoucí vládou jednat, aby mohla poskytnout pomoc afghánským občanům.Hlavní představitel NATO Jens Stoltenberg si myslí, že pomoc zemi, kterou organizace pozastavila, by mohla pokračovat v případě, kdybude vytvořen nějaký typ „inkluzivní vlády“. Jednoznačný názor dal však najevo kanadský premiér Justin Trudeau, když řekl, že jeho země uznání Tálibánu jako legitimní vlády neplánuje, jelikož jde o teroristickou organizaci.Situace v AfghánistánuPřipomeňme, že v posledních měsících v zemi eskalovaly boje mezi vládními silami a Tálibánem. To vše se odehrává na pozadí stahování amerických vojsk, které ruské ministerstvo zahraničí označilo za přiznání neúspěchu mise.V posledních týdnech se ale dění obzvláště zhoršilo, a to zejména s nástupem radikálního hnutí Tálibán ve velkých městech. V neděli média a zdroje uvedly, že ozbrojenci mají pod kontrolou všechny hraniční přechody. Později toho dne ozbrojenci řekli, že vstoupili do Kábulu a převzali kontrolu nad prezidentským palácem.Afghánský prezident Ašraf Ghaní řekl, že zemi opustil, „aby zabránil masakru“. V pondělí večer oficiální mluvčí politické kanceláře Tálibánu Mohammad Naim oznámil, že válka v Afghánistánu skončila.* Teroristická organizace zakázaná v Rusku