Česká republika se tak soudě podle prohlášení Hamáčka nepřipojí k několika evropským zemím, jež deportace kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Afghánistánu pozastavily.Podle údajů ministerstva vnitra resort za první půlrok registroval pět žádostí o mezinárodní ochranu ze strany Afghánců. Nejvíce žadatelů o azyl do konce června přišlo od ukrajinských občanů. Celkem o mezinárodní ochranu požádalo 262 cizinců.Naopak celkově v Evropské unie tvořili Afghánci v roce 2020 10,6 % žadatelů o azyl. O mezinárodní ochranu se ucházelo přes 44 tisíc Afghánců ze zhruba 416 000 registrovaných žádostí. Jedná se tak o druhou nejčastější zemi původu žadatelů o azyl. Na prvním místě jsou občané Sýrie, kteří podali 15,2 % žádostí.Ve čtvrtek deportace do Afghánistánu pozastavily Francie a Švýcarsko. O den dříve se k tomuto kroku odhodlaly také Německo a Nizozemsko.Přitom právě Německo a Nizozemsko byly mezi šesticí zemí, které minulý týden sepsaly dopis Evropské komisi, v němž se důrazně postavily proti zastavení deportací Afghánců. Podle nich má Evropská komise zintenzivnit dialog s afghánskou vládou o tom, jak zajistit, aby návrat migrantů pokračoval i v příštích měsících. Mezi dalšími signatáři byly Rakousko, Dánsko, Belgie a Řecko.Nyní ozbrojenci radikálního hnutí Tálibán dobyli dvanáct z 34 provinčních středisek. Díky tomu kontrolují zhruba dvě třetiny země a plánují pochod na Kábul. V současné době probíhají boje ve městě Pol-e-Alam, středisku provincie Lógar, asi 70 kilometrů daleko od hlavního města. V minulosti v této provincii působil český rekonstrukční tým.* teroristická organizace zakázaná v Rusku