Vzhledem k tomu, že se dochovala pouze jeden metr dlouhá čelist, týmu vědců vedených Dr. Timem Richardsem z University of Queensland trvalo deset let, než vytvořili model vzhledu obrovského zvířete a dokázali, že tyto zkameněliny patřily dříve nepopsanému druhu ptakoještěra. Fosilie dostala jméno Thapunngaka shawi, kde je první část v jazyce místních domorodců přeložena jako „nos-kopí“ a druhá - na počest vědce, který ostatky objevil.Plaz žil před 105 miliony let v období Křídy. Měl malé tělo, ale na druhou stranu disponoval obrovskými křídly, lebkou a silnými čelistmi. Kosti zvířat byly uvnitř tenké a duté, což je dokonale přizpůsobilo rychlému letu a lovu. Nicméně díky této vlastnosti struktury kostí je úroveň zachování jejich pozůstatků mnohem nižší než u ostatních zástupců fauny druhohor.Loni v prosinci Sputnik informoval o tom, že paleontologové objevili dříve neznámý druh dinosaura s tím nejneobvyklejším vzhledem, jaký kdy vědci popsali. Jeho hustá dlouhá kožešinová hříva byla kombinována se dvěma páry plochých útvarů vystupujících z jeho ramen. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Cretaceous Research.Během několika posledních desetiletí paleontologové objevili mnoho dinosaurů se zachovanými krycími strukturami, které umožňují lépe pochopit původ peří a fylogenetické vztahy mezi dinosaury a ptáky.Vědci ze Státního přírodovědného muzea v německém Karlsruhe při probírání sbírky fosilií našli vzorek ložisek vápence v severovýchodní Brazílii s pozůstatky neznámého druhu dinosaura, který nebyl větší než současná slepice.Poté, co vědci prozkoumali pomocí rentgenových metod části fosilií ukrytých v kameni, dokázali prozkoumat vlastnosti vnitřních orgánů i prvky dokonale zachovaného vnějšího povrchu těla zvířete.„Na tomto zvířátku je zvláště neobvyklá přítomnost dvou velmi dlouhých, úzkých, pravděpodobně tuhých desek, vyčnívajících z jeho ramen, které byly pravděpodobně používány k upoutání pozornosti partnera, při soupeření nebo k zastrašení nepřítele,“ uvedla tisková zpráva slova Davida Martilla, jednoho z autorů výzkumu a profesora Portsmouthské univerzity ve Velké Británii.„Zdá se, že je to samec, přičemž mladý, což je překvapivé vzhledem k tomu, že nejsložitější prostředky sebepředvádění se u zvířat obvykle objevují v dospělosti.“Vědci také z dobře zachovalých otisků zjistili, že záda zvířete byla pokryta hřívou s dlouhou srstí. Vědci nikdy nic podobného ve fosilním záznamu neviděli.