„Údaje, které sonda Perseverance odeslala na Zemi, ukazují, že během prvního pokusu o odběr vzorků nebyly odebrány žádné horniny,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném na internetových stránkách NASA.Podle údajů z vozítka fungoval systém odběru vzorků podle plánu, ale telemetrie ukázala, že na konci operace nebyla v trubici žádná hornina. Podle NASA bude situaci analyzovat speciální tým.Pátrání po životěMarťanské vozítko NASA Perseverance ukončilo v červenci testování nástrojů a zahájilo vykonání svého hlavního úkolu, pátrání po stopách života na rudé planetě.Rover Perseverance byl dopraven na Mars spolu s helikoptérou Ingenuity v rámci průzkumné mise NASA 18. února letošního roku po téměř sedmiměsíčním letu a vykonal přistání v kráteru Jezero.Hlavním pracovním nástrojem roveru je dvoumetrová robotizovaná ruka vybavená velkým počtem přístrojů, z nichž hlavním je lithiový rentgenový analyzátor PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry). S pomocí rentgenových paprsků a ultrafialového světla má zanalyzovat složení hornin, zatímco blízko umístěná kamera umožní vyfotografovat vzorky se zvětšením, jež stačí na objevení v nich příznaků někdejšího života mikrobů.Vědci mají za to, že kráter Jezero byl dříve skutečně jezerem. „Pokud v kráteru Jezero existoval život, mohou tam být jeho důkazy,“ cituje zpráva vedoucí týmu PIXL z Laboratoře proudového pohonu (Jet Propulsion Laboratory) NASA v Jižní Kalifornii Abigail Allwoodovou. Přístroj PIXL se výborně osvědčil během zkoušek na Zemi, vědci doufají, že dokáže neméně přesně určit složení marťanského prachu, jež se nalepí na analyzátor.Textury jsou důležitým příznakem hornin, podle kterého se dá soudit jejich původ. Staré horniny Země, stromatolity, mají například vrstevnatou texturu kvůli tomu, že byly vytvořeny navrstveními bakteriálních matů. Je to jednoznačný příznak prastarého života. Nejdůležitější vzorky shromáždí vrták na konci ruky, pak budou zabaleny do kovových trubic, které Perseverance odloží na povrchu planety do návratu na Zem v rámci budoucí společné mise Evropské kosmické agentury (EKA) a NASA. Má se vydat k Marsu v roce 2026.Podrobný profil chemického složení a textur hornin získaný pomocí PIXL má být doplněn minerálními mapami sestavenými s pomocí přístrojů SHERLOC a WATSON. První použije kombinaci rozptýlení světla a luminiscence za účelem pátrání po určitých organických a chemických látkách, indikátorech prostředí potenciálně vhodného pro život, druhý udělá snímky detailů, jež vědci použijí ke zjištění velikosti zrníček, jejich tvaru a textury, podle kterých se dá zjistit, jak hornina vznikla.