Od svého vzniku před 4,5 miliardy let rotace Země kolem své osy neustále zpomaluje. Ačkoli si tento jev člověk neuvědomuje, naše planeta ročně zpomalí o 1,8 milisekund. Podle odhadů vědců před 1,4 miliardami let den trval pouze 18 hodin a před 70 miliony let byl o půl hodinu kratší než dnes.Tento jev, který je způsoben oddalováním Měsíce od Země, ale může souviset i s nárustem kyslíku v atmosféře. Přesněji řečeno vědci z Michiganské univerzity se domnívají, že se snižujícími obrátky se začaly množit sinice. Právě jejich rozšíření před 2,4 miliardami lety vedlo k tomu, že dokázaly pomocí fotosyntézy vyprodukovat více kyslíku.Vědcům totiž dlouhou dobu vrtalo hlavou, jak Země získala svůj kyslík a jaké faktory to ovlivnily.V dějinách Země, zhruba před 2,5 miliardami let, došlo k takzvané velké kyslíkové katastrofě, kdy populace sinic v oceánech dosáhla takového počtu, že došlo k prudké koncentraci kyslíku v atmosféře, což ovšem vedlo k hromadnému vymírání starších druhů bakterií (proto katastrofa). Jejich místo zaujaly bakterie provozující fotosyntézu. S jejich růstem se začal koncentrovat kyslík v atmosféře, díky čemuž se nejen stvořila ozónová vrstva, ale vznikl život, jaký známe dnes.V článku zveřejněném v časopise Nature Geoscience vědci tvrdí, že díky prodloužení slunečního dne se začaly hojně rozmnožovat sinice, které produkují fotosyntézu.Aby svou domněnku ověřili, vědci vylovili sinice z hlubokého závrtu v Huronském jezeře v Severní Americe. V laboratoři zjistili, že čím více bakterie byla vystavena světlu, tím více vytvořila kyslíku.Vědci proto došli k závěru, že v dějinách Země sinice vyhráli konkurenční boj s ostatními bakteriemi, které kyslík neprodukovaly, právě díky zpomalující rotaci Země kolem své osy a tím pádem i prodloužení slunečního dne.