Z knihy se například dozvíte, že po více než devíti letech skrývání Usámu bin Ládina zradilo spodní prádlo jeho rodiny.V roce 2010 CIA dostala informace od pákistánského informátora, že v přeplněném městě Péšávar spatřil muže, o kterém se věří, že je Ibrahim, dlouholetý osobní strážce bin Ládina.V srpnu 2010 Ibrahimův bílý Jeep CIA dovedl k pětimetrovým stěnám budovy s ostnatým drátem. Nemovitost měla mnoho neobvyklých vlastností, což analytici CIA vzali na vědomí. Neměla žádné telefonní linky ani internetové služby – navzdory skutečnosti, že kdokoli dům postavil, byl určitě dostatečně bohatý, aby si mohl dovolit takové potřeby. Velký hlavní dům měl několik oken a venkovní balkon v nejvyšším patře byl ze všech stran obklopen vysokou zdí.Agentura zřídila v blízkosti tajemné budovy bezpečný sledovací dům, aby zjistila, kdo tam žije.Zatímco sousedé vyhazovali odpadky na obvyklé místo, lidé z tajemného domu všechen odpad pálili.Akr půdy uzavřený ve zdech obsahoval malou farmu, která produkovala jablka, zeleninu, hrozny a med a chovala kuřata, a dokonce i krávy. Všechno zjevně konzumovali neviditelní obyvatelé.Konečným vodítkem však byly šňůry na prádlo, na kterých bylo množství ženského a dětského oblečení, z mužského oblečení tam bývalo několik košilí, kalhot a spodního prádla.Neviditelní obyvatelé podle předpokladů agentů museli zahrnovat dospělého muže, několik dospělých žen a nejméně devět dětí, což je ideální pro polygamního patriarchu, kterého hledali. Agentům se nikdy nepodařilo zachytit jasně identifikovatelný obraz bin Ládina, aby dokázali, že konečně odhalili jeho úkryt. Ale „také nikdy nenašli důkazy, které by podkopaly představu, že tam žije“, píše Bergen.