V rozhovoru s Jevgenijem Kiseljovem diplomat připomněl rozpad Ruské říše během první světové války. Promluvil také o svém působení ve Štrasburku, který se nachází v Alsasku - předmětu mnohasetletého sporu mezi Francií a Pruskem. Kuleba uvedl, že Paříž ztratila tuto oblast v důsledku francouzsko-pruské války, ale o několik desetiletí později „ji dostala zpět pod svoji kontrolu“.Podle jeho slov by Ukrajina měla provádět tutéž politiku.Jak již dříve prohlašoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Ukrajina dělá vše pro „návrat Krymu“. Za tímto účelem Kyjev zahájil takzvanou krymskou platformu. Summit je naplánován na 23. srpna. Ukrajina nabídla připojení se k platformě, a to i USA, Turecku, Velké Británii, Kanadě a zemím EU.Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharová upozornila, že snahy Kyjeva vrátit Krym Ukrajině jsou nelegitimní a budou vnímány jako agrese proti Rusku. Účast jakýchkoli zemí v takových akcích, a to včetně summitu „krymské platformy“, Moskva považuje za „nepřátelský krok, jako přímý zásah do územní celistvosti“, dodala.Ukrajinský ministr zahraničí chce hovořit s ruským ministrem LavrovemUkrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil politování nad nedostatkem kontaktů s ruskými diplomaty a také vyjádřil přání hovořit s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.Uvedl také, že mezi velvyslanectvími Ruské federace a Ukrajiny existuje „normální úroveň dialogu“. „Někoho vyhošťujeme, oni někoho vyhošťují. Předvolávají si našeho dočasného zmocněnce, učí ho žít. Předvoláváme a učíme je také. Normální úroveň dialogu pro dvě země ve stavu ozbrojeného konfliktu,“ řekl Kuleba.Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se na pozadí situace v Donbasu zhoršily. Ukrajinské úřady a západní země dříve opakovaně obviňovaly Rusko ze zasahování do vnitřních záležitostí Ukrajiny. V lednu 2015 přijala Nejvyšší rada prohlášení, v němž je Ruská federace nazývána „agresorskou zemí“. Rusko obvinění ze strany Kyjeva a Západu odmítá a označuje je za nepřijatelné. Moskva opakovaně prohlašovala, že není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu a má zájem, aby Kyjev překonal politickou a hospodářskou krizi.V dubnu 2014 zahájila ukrajinská vláda vojenskou operaci proti samozvaným DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu v Kyjevě v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN se oběťmi konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.Problematika řešení situace v Donbasu se mimo jiné projednává na zasedáních kontaktní skupiny, která od září 2014 již přijala tři dokumenty upravující kroky k deeskalaci konfliktu. Nicméně i po dohodách o příměří mezi stranami konfliktu pokračují přestřelky.