„Za první pololetí máme čisté pololetní saldo vůči Evropské unii plus 38,7 miliardy korun. Z evropského rozpočtu jsme dostali o 39 miliard korun víc, než jsme zaplatili. Jedná se o druhé nejvyšší pololetní saldo od roku 2016. Od vstupu do EU v roce 2004 se navíc blížíme k celkové čisté pozici jednoho bilionu korun. Aktuálně jsme získali z evropského rozpočtu o 934,2 miliardy korun víc, než jsme odvedli. A hranice jednoho bilionu korun dosáhneme nejpozději v polovině roku 2022,“ pochlubila se Schillerová výsledky.Záleží na tom, jak se to spočítáI když to vychází tak, že je Česko ve vztahu k evropským penězům v plusu, Schillerová neuvádí, co vše bylo do obdržených peněz započítáno. Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně bychom mohli mít odlišný výsledek, kdyby se například srovnání provádělo stejně napříč evropskými státy.Unie se rozšiřujeHlavní ekonom finanční skupiny Roger Dominik Stroukal navíc podotýká, že zcela vyloučit pro Česko pozici čistého plátce v budoucnu nelze minimálně proto, že se Evropská unie bude rozšiřovat. Dobu, kdy bude Česko platit do EU rozpočtu více, než z něj odvádí, urychlil navíc i brexit, neboť Velká Británie byla druhým největším čistým plátcem, který dodával až pětinu peněz k rozdělení mezi čisté příjemce.„Pokud bychom do Evropské unie přijali další země, pak to budeme my, kdo bude posílat peníze chudším zemím. Tak nebo tak je přinejmenším na pováženou považovat naši plusovou pozici za něco pozitivního. Ministryně financí by měla v ideální situaci chtít, aby byla Česká republika tak bohatá, že budeme skrze EU posílat peníze chudšímu Rakousku. To ale není výtka k současnému období, s tím se nedá nic moc dělat, ale v každém dalším období bychom měli chtít bohatnout tak moc, že budeme platit méně,“ dodal.