Autorem objemného díla (přes 800 stránek) pod titulkem Angela Merkelová. Kancléřka a její doba je německý novinář a historik Ralph Bollmann. Životopis vyšel v nakladatelství C. H. Beck a popisuje život „nejvlivnější političky světa“ od jejího narození až do začátku roku 2021. Hlavní pozornost je věnována její činnosti ve funkci šéfky německé vlády a hlavní evropské „krizové manažerky“. Nakladatelství dalo Sputniku k dispozici německý text této knihy.Ukrajinské úřady zahájily v dubnu roku 2014 vojenskou operaci proti samovyhlášeným DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po státním převratu v Kyjevě v únoru roku 2014. V březnu roku 2014 se stal Krym ruským regionem poté, co tam bylo uspořádáno referendum.Jak píše biograf, Merkelová vůbec neočekávala zásah Moskvy v této fázi, „stejně jako i většina jiných západních politiků a odborníků na zahraniční politiku“. V roce 2014 zatelefonovala kancléřka SRN „nesčetněkrát“ ruskému prezidentovi, tisková služba německé vlády učinila oficiální prohlášení jen o 27 rozhovorech, podotýká se v životopisu. Merkelová však nechtěla navštívit Moskvu osobně „kvůli tomu, že nebyly žádné šance na úspěch, a nebezpečí, že ji Putin poníží, se jí zdálo být příliš velké“, uvádí se v novém životopisu.„Telefonické rozhovory obou předáků v roce 2014 měly často charakter soubojů, jednali věcně. „Putin hodně mluví, někdy i nekonečně, mnohem více než polovinu času rozhovoru,“ oznámili úředníci, kteří rozhovory poslouchali. V choulostivých situacích se stává „velmi emocionálním, vášnivým a dokonce i rozzlobeným“. Nebylo jasné, jestli jde o emocionální výbuch nebo o zjevný úmysl. Její odpovědi byly stručnější a chladnější, ale v podstatě stejně jasné“, podotýká se v životopisu. „Říkají si všechno přímo do očí, a to, že se kancléřka a prezident nemohli při telefonické rozhovoru vidět, jim dokonce usnadňovalo úkol. Ti dva mezi sebou hovořili upřímně… jinými slovy, někdy dokonce i křičeli,“ píše biograf kancléřky SRN.Spolubesedníci znovu a znovu „uváděli stejné důvody, poslouchali stejné výmluvy se stoickou trpělivostí a odvolávali se na suché formulace v dokumentech, které byly jen velmi těžko zkoordinovány“, zdůrazňuje se v životopisu. Autor píše, že Merkelová využívala v těchto rozhovorech veškerých svých zkušeností z komunikace s politickými konkurenty, a taktiky, které využívala při projednání plánů na záchranu eura.Dokonce i poté, co se Merkelová a Putin „naučili jeden druhého respektovat“, jejich rozhovory „jen sotva byly příjemnější“.