Při vyšetření stejně jako při jednání u Městského soudu v Praze nebyl přítomen tlumočník, což je pro ÚS zásadní. Městský soud proto bude o případu jednat opět.Iráčan byl zajištěn policií při kontrole v červnu 2020. Ten uvedl, že se narodil v roce 2004 a že přijel z Iráku přes Turecko, Řecko, Makedonii, Srbsko a Rumunsko, kde požádal o mezinárodní ochranu. Tamní úřady ale sdělily, že cizinec tehdy uvedl jiné osobní údaje. Poté mladý uprchlík absolvoval vyšetření ve Fakultní nemocnici v Motole a na základě rentgenových snímků zápěstí byl kostní věk určen v rozmezí 18 až 19 let. Poté byl umístěn do zařízení pro zajištění cizinců, kde se k němu chovali jako k dospělému. V současné době se Iráčan nachází v pobytovém středisku pro žadatele o azyl, kde je režim volnější, nadále je však považován za dospělého.V ústavní stížnosti stálo, že české orgány muže zbavovat svobody vůbec neměly, jelikož se jedná o nezletilou osobu. Zpochybněn byl také proces určení věku, protože nebyla zohledněna psychická zralost ani předložené kopie dokladů. K ústavní stížnosti byl také přiložen psychologický posudek, který byl vypracován na žádost Organizace pro pomoc uprchlíkům. Klinická psycholožka uvedla, že udávaný chronologický věk 16 až 17 let odpovídá skutečnosti, mentální věk určila na 14 až 15 let.Ústavní soud má za to, že nedostatečná identifikace věku může u nezletilých vést k nezákonnému zbavení svobody. Nezletilé osoby totiž mají právo na jiné zacházení. Jedná se tedy o podstatnou okolnost.Podle Ústavního soudu při pochybnostech při určení věku by se justice měla přiklánět k rozhodnutí ve prospěch konkrétního člověka, což v praxi podle všeho znamená přiklonit se k nezletilosti.