Autoři rovněž zjistili genetické spojení mezi neandertálci a tuzemci z Austrálie a Papua Nové Guinei, což umožňuje předpoklad, že se současní lidé křížili s neandertálci ještě před jejich migrací do Jihovýchodní Asie. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopisu PLOS ONE.Neandertálci a denisované byli příbuzný druh Homo sapiens, obývali celou Eurasii od západní Evropy po Sibiř v období před 300-400 tisíci lety. Dřívější průzkumy umožnily získat 15 úplných genomových posloupností DNA těchto prastarých lidí, což značně zlepšilo pochopení jejich původu. Jenže rozbor jejich krevních skupin dosud nikdo neudělal, i když data sekvenování to umožňují.Francouzští vědci v čele s Silvanou Condemiovou z Národního vědeckovýzkumného střediska (CNRS) poprvé velmi podrobně určili geny krevní skupiny tří neandertálců z jeskyně Vindija v Chorvatsku, z Čatyrské a Denisovy jeskyně na ruském Altaji a také jednoho denisovana z Denisovy jeskyně. Stáří vzorků činí 100-400 tisíc let.Nehledě na existenci 43 různých způsobů určení krevní skupiny vědci soustředili pozornost na sedm z nich, které jsou nejčastěji používány ve zdravotnictví pro transfúzi krve. Nejznámější je způsob ABO (skupiny A, B, AB a O) a také způsob faktoru Rh.Výsledky v mnohém potvrdily stávající hypotézy, došlo však také k překvapením. Vědci například měli dlouhou dobu za to, že všichni neandertálci mají krevní skupinu O, stejně jako všichni šimpanzi skupinu A, gorily zase skupinu B. Ukázalo se ale, že tito staří příbuzní Homo sapiens již měli všechny varianty systému ABO jako současní lidé.Podrobný rozbor zahrnující různé způsoby zjištění krevní skupiny objevil alely svědčící ve prospěch afrického původu neandertálců a denisovanů. Překvapením bylo, že neandertálci měli unikátní alelu Rh, kterou nemají současní lidé s výjimkou jednotlivých australských tuzemců a obyvatel Papua Nové Guinei.Průzkum také vysvětluje demografii a eventuální příčiny vymření neandertálců. Ukázalo se, že tento druh měl velmi malou rozmanitost genů krevní skupiny a že mohl být náchylný na hemolytickou nemoc plodu a novorozeně v případech, kdy neandertálské matky nosily děti Homo sapiens nebo denisovanů.Výzkumníci poznamenali, že tato zákonitost odpovídá existujícím hypotézám, které dávají zmizení neandertálců do souvislosti s malou genetickou rozmanitostí a slabou reprodukční konkurenceschopností ve srovnání s Homo sapiens.