Astrofyzik Dan Wilkins ze Stanfordovy univerzity studoval supermasivní černou díru v centru galaxie vzdálené 800 milionů světelných let, když si všiml něčeho nečekaného. Spolu s jasnými rentgenovými erupcemi teleskopy detekovaly další erupce, které se objevily později než hlavní erupce, byly méně jasné a měly různé „barvy“. Podle výpočtů odpovídaly tyto odrazy neboli světelné ozvěny rentgenovému záření odraženému od zadní strany černé díry. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Nature.„Světlo, které do černé díry vstoupí, ji neopustí, takže bychom neměli být schopni vidět, co je za černou dírou,“ cituje tisková zpráva univerzity Dana Wilkinse, vědeckého pracovníka Ústavu astrofyziky částic a kosmologie Stanfordovy univerzity a Národní laboratoře urychlovačů SLAC. „Důvodem, proč to vidíme, je to, že černá díra ohýbá prostor, odklání světlo a kroutí magnetické pole kolem sebe.“Výzkum se původně zaměřil na korónu, prvek, který mají některé černé díry. Materiál padající do supermasivní černé díry napájí nejjasnější nepřetržité zdroje světla ve vesmíru a vytváří tak kolem černé díry korónu rentgenového světla.Nynější teorieSoučasná teorie tvrdí, že formování tohoto prvku začíná tím, že plyn vklouzne do černé díry, kde se přehřeje na miliony stupňů. Při této teplotě se elektrony oddělují od atomů a vytvářejí zmagnetizované plazma. Magnetické pole zachycené silnou rotací černé díry se ohne nad černou dírou a roztočí se kolem ní tak prudce, že se nakonec zcela zhroutí. Situace je podobná tomu, co se děje kolem Slunce. Proto vědci tento jev nazvali korónou černé díry, podobně jako sluneční korónu.„Toto magnetické pole spojené a blízké k černé díře zahřívá vše kolem ní a produkuje tyto vysokoenergetické elektrony, které pak vytvářejí rentgenové záření,“ vysvětluje Wilkins. „Několik let jsem teoreticky předpovídal, jak by tyto ozvěny mohly vypadat, takže jakmile jsem je uviděl v dalekohledu, věděl jsem, s čím souvisejí.“Autoři budou pokračovat v popisu a studiu korón černých děr. Zvláštní naděje vkládají do vesmírného teleskopu Athena Evropské kosmické agentury, jehož vypuštění je naplánováno na rok 2031.