Druhý odchod„Irák je pro USA na Blízkém východě velmi důležitý a budeme hluboce zapojeni do jeho záležitostí v průběhu celé mojí kariéry,“ těmito slovy zahájil Joe Biden schůzku s iráckým premiérem Mustafou Al-Kadhimim v Bílém domě. Nynější prezident byl senátorem, když v roce 2003 vtrhli Američané do této země. Ukončení bojových akcí v Iráku Bílý dům poprvé oznámil v roce 2010. Biden byl tehdy viceprezidentem. O čtyři roky později však začala operace Bytostné odhodlání proti IS.Nyní Joe Biden oficiálně oznámil ukončení vojenské mise v této zemi. „Naše úloha v Iráku bude omezena na to, abychom byli přístupní, pokračovali ve výuce a pomáhali iráckým bezpečnostním silám,“ vysvětlil prezident. Jiné detaily neuvedl. Biden neodpověděl dokonce na otázku novinářů o tom, jaká vojska zůstanou v Iráku do prosince. „Záleží to na konkrétní situaci v té době,“ pokusila se upřesnit mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.V Pentagonu podotkli, že Spojené státy „nesmí ignorovat problémy Blízkého východu, ale přistupovat jinak k jejich řešení“. V zemi zůstane jen málo vojáků. Veškerá pozornost bude nyní věnována „hrozbám z Číny a Ruska“. Podle nejnovějších údajů se nachází v Iráku 2,5 tisíce amerických vojáků, koncem minulého roku prezident Donald Trump již snížil kontingent. Jediná americká základna Ejn al-Asad leží 160 kilometrů severně od Bagdádu.Zbývající rizikaNehledě na vítězství nad IS*, které bylo vyhlášeno v roce 2017, teroristické útoky pokračují. V minulém týdnu převzali islamisté odpovědnost za explozi autobusu u jedné z bagdádských tržnic. Zahynulo minimálně 30 lidí. Na Američany útočí oddíly bojovníků podporovaných Íránem. V březnu Ejn al-Asad ostřelovali raketami, jeden člověk zahynul. V květnu zaútočil na základnu bezpilotní letoun s výbušninou, v červenci další raketový útok a tři zranění. Premiér Mustafa Al-Kadhimi se považuje za přítele Washingtonu. Pokusil se přivést k rozumu skupiny spojené s Íránem. A zároveň odsoudil nedávné útoky amerického letectva na proíránské útvary podél hranice se Sýrií jakožto porušující svrchovanost Iráku.V USA ze své strany vytyčili úspěchy iráckého premiéra v obnovování země. V červnu navštívili Bagdád jordánský král Abdalláh II. a egyptský prezident Abdal al-Fattáh as-Sísí, první egyptský předák, který navštívil Irák od 90. let. USA se také zavázaly dodat Iráku 500 tisíc dávek vakcíny Pfizer v rámci mezinárodního programu COVAX. Vakcína bude dodána v nejbližších čtrnácti dnech, řekl Biden. Nemocnost v zemi se zvýšila, a navíc jsou stále častější požáry v nemocnicích.Kromě toho uvolní Washington 5,2 milionu dolarů na misi OSN pro pozorování parlamentních voleb, které se budou konat v říjnu poté, co byly několikrát odloženy. Podle názoru odborníků má al-Kadhimi dost dobré šance.Politická rouškaO úplný odchod USA z Iráku ale nejde, podotýkají všichni odborníci, kterých se Sputnik zeptal.Washington dlouho bojoval o toto významné strategické předmostí, říká politoložka, expertka Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Jelena Suponinová. Prohlášení o stažení vojsk jsou podle jejího názoru „politickou rouškou“, je třeba plnit sliby dané americkým voličům. Je důležité také veřejné mínění v Iráku. „Místní politici vyvíjí nátlak na Mustafu al-Kadhimiho. Politická situace v zemi je dost složitá a pozice premiéra není moc pevná,“ podotýká politoložka.Před sedmi lety, když se vrátily USA do Iráku, byla válka s terorismem realitou, připomíná orientalista a publicista Alexej Ontikov. „Američané sehráli důležitou roli ve vítězství nad IS*. Jsou ale otázky k metodám, které přitom vyžívali, například v Mosulu, kde bylo město prakticky úplně zničeno,“ uvedl.A nyní samy irácké úřady Američany poprosily, aby odešli. „Když přiletěl Donald Trump na základnu v Iráku, velvyslanec USA málem rozkázal iráckému premiérovi, aby tam jel a setkal se s prezidentem. Ten ale odmítl. Tento příběh se dostal do médií, byl to velký skandál,“ říká zdroj Sputniku. „A pak zaútočili Američané na letiště v Bagdádu a zabili Sulejmáního. A znovu se začalo mluvit o nutnosti stažení amerických vojsk,“ dodal.A přece se američtí vojáci sotva vrátí ihned domů, uvažuje vědecký pracovník Střediska orientalistických výzkumů Danila Krylov. „Nejspíše bude již tradiční trik s přechodem z jedné arabské země do druhé, v daném případě do Sýrie. Ministerstvo obrany Ruska nejednou oznámilo, že se američtí vojáci z Iráku přestěhovali na základny v Sýrii,“ vysvětluje odborník. Je zcela pravděpodobné, že štáby a střediska pro sběr výzvědných informací v Iráku budou převedeny z vojenského bloku do diplomatického. „Je dávno známo, že Američané využívají diplomatické imunity pro zpravodajské a jiné speciální služby,“ dodává Krylov.Pozor na ČínuMnozí Američané se domnívají, že zatímco bojovali s terorismem a nevěnovali patřičnou pozornost jiným regionům, na Dálném východě načerpala síly Čína. Teď je to hlavní hrozba pro USA, a je třeba všechny síly poslat tam. Prioritu má teď už nikoli Centrální, ale Tichomořské vojenské velení.Logika nové éry velmocenské konfrontace s Čínou nutí USA k tomu, aby zrevidovaly cíle a posunuly důrazy, soudí Maxim Sučkov, ředitel Střediska perspektivních amerických výzkumů Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.Máme-li shrnout výsledky, ty nejsou právě nejlepší. Američanům se nepodařilo vybudovat fungující samostatně a obranyschopný systém v Iráku. S jejich odchodem mír a klid nenastanou, teroristická hrozba zůstává. Čas ukáže, jak budou pracovat američtí instruktoři a poradci v nových podmínkách.*Teroristické a extremistické organizace zakázané v Rusku.