Astronomové poprvé detektovali stopy vodní páry v řídké atmosféře největšího Jupiterova měsíce Ganymedu.Již dříve výzkumy poukazovaly na to, že Ganymed, který je největším měsícem v naší sluneční soustavě, a že může obsahovat více vody než všechny pozemské oceány dohromady. Sám Jupiter má však extrémně nízké teploty a voda na jeho povrchu je zamrzlá.I když se dříve spekulovalo o možnosti, že by se led na povrchu Ganymedu přeměňoval přímo na plyn, tento předpoklad nebylo možné potvrdit žádnými důkazy – až dosud. Toto nové odhalení přichází poté, co výzkumníci analyzovali stará a nová data z Ganymedu sestavená Hubbleovým vesmírným dalekohledem NASA.Hubbleův teleskop v roce 1998 zachytil první ultrafialové snímky Ganymedu, na kterých bylo možné spatřit záblesky jeho polárních září. To poskytlo důkaz o tom, že má Jupiterův měsíc slabé magnetické pole. Ultrafialové signály detekované v těchto aurorálních zónách navíc naznačovaly přítomnost molekul kyslíku, které vznikají, když nabité částice erodují ledový povrch měsíce.Během mise sondy NASA s názvem Juno k planetě Jupiter se výzkumníci snažili pomocí Hubbla změřit množství atomového kyslíku v atmosféře jovianského měsíce. Vědci kupodivu našli velmi málo atomového kyslíku, což poukázalo na existenci jiného vysvětlení pro dřívější ultrafialové signály.Vědci tedy zaměřili svou pozornost na zjištění příčin toho, proč povrchová teplota Ganymedu během dne drasticky kolísá.Po několika pozorováních dospěl výzkumný tým k závěru, že na nejteplejších místech na měsíčním povrchu existuje možnost, že se led může zahřát do té míry, která bude dostatečná pro to, aby se přeměnil přímo na páru. Vědci také poznamenali, že mezi řadou ultrafialových snímků z Ganymedu byly zaznamenány rozdíly, které se kupodivu shodovaly s místy v atmosféře, ve kterých by člověk na základě klimatických podmínek měsíce očekával, že objeví vodu.Roth také uvedl, že nálezy naznačují, že v atmosféře ledových těles ve vnější sluneční soustavě také může existovat vodní pára.