S odchodem spojeneckých armád a postupem Tálibánu rostou obavy o osud afghánských spolupracovníků. Jednotlivé země NATO a další spojenci tak hledají cesty, jak je zachránit. Budoucnost desítek tisíc Afghánců je však nejistá. V tomto ohledu Jiří Pospíšil vyzval českou vládu, aby místní spolupracovníky nezradila.Nicméně, někteří uživatelé se s Pospíšilovou výzvou neztotožnili. Část z nich se domnívá, že po dvaceti letech války proti povstalcům a teroristům Češi Afgháncům nic nedluží.Jiní zase odsoudili Babišovu vládu, neboť už teď jsou přesvědčeni, že afghánským spolupracovníkům pomáhat nehodlá.Stažení vojsk a pomoc afghánským spolupracovníkůmNa konci června byli z Afghánistánu staženi poslední čeští vojáci. Nicméně, ministerstvo obrany připravilo zvláštní „záchranný“ program pro afghánské spolupracovníky, kteří pomáhali českým vojákům. Jedná se především o překladatele a tlumočníky, kuchaře, zásobovače, průvodce a informátory.Celkem se jedná o desítky lidí. Pokud budou evakuování spolu se členy rodiny, tak se bude jednat o stovky Afghánců.O záchranném programu již jednal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) s českým prezidentem Milošem Zemanem.Celkem ve středoasijské zemi pomáhaly spojencům desetitisíce Afghánců. Spojené státy přijaly 19 tisíc z nich a 45 tisíc jejich příbuzných. Británie evakuovala na své území přes tři tisíce Afghánců. Nicméně osud přinejmenším dvaceti tisíc afghánských spolupracovníků zatím není jistý.Připomeňme, že americký prezident Joe Biden rozhodl, že se mají američtí vojáci stáhnout z Afghánistánu do 11. září tohoto roku, tedy k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington. Pentagon ale již stihl stáhnout 90 % vojáků a celý proces má být dovršen již do konce srpna.Mezitím hnutí Tálibán pokračuje v úspěšných bojích s vládními silami a podařilo se mu ovládnout i strategické oblasti podél hranic s Íránem, Uzbekistánem a Tádžikistánem.* teroristická organizace zakázaná v Rusku