Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu pro ČTK sdělila, že letoun startoval z Pardubic a příslušníky úkolového uskupení pozemní protivzdušné obrany přepravil do Kaunasu v Litvě. Odtud pak letoun pokračoval do Rigy v Lotyšsku, kam dopravil ženisty pontonové čety. Obě jednotky budou půl roku nasazeny v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence) v Litvě pod vedením Německa a v Lotyšsku pod vedením Kanady.Zmiňme, že do projektu MMF je kromě České republiky zapojeno dalších pět států Evropské unie: Belgie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko.Mnohonárodní flotilu tvoří osm víceúčelových letounů Airbus A-330 MRTT na letištích v Eindhovenu a Kolíně nad Rýnem.Pro zdravotnickou evakuaci bude na základně v Kolíně nad Rýnem nepřetržitě vyčleněn jeden letoun v příslušné konfiguraci, která zahrnuje šest jednotek intenzivní péče a 16 nosítek.První letoun daná flotila dostala loni v červnu a další stroje byly dodány do konce roku 2020. Letos by měla letka disponovat celkem pěti letadly.Podle informací z roku 2019 mělo ministerstvo obrany za vstup do projektu zaplatit jednorázově 594 milionů korun, poté bude každoročně platit 32,6 milionu korun na provoz a deset milionů na personál. Náklady za 30 let tak mají činit kolem 1,87 miliardy korun.Alianční předsunutá přítomnost je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu z července 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. Konkrétní vojenský příspěvek členských států je potvrzením národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO.