Noviny Hill s odvoláním na prohlášení Kingové informovaly, že Pentagon provedl první letecký úder proti silám radikální skupiny Aš-Šabáb za prezidenta Joea Bidena. Americká strana koordinovala své akce se somálskou vládou. Podle hodnocení velitelství nedošlo k žádným civilním obětem.Dodala, že americké síly poskytovaly somálským vojenským silám poradenství a vedení na dálku.Radikální skupina Aš-Šabáb (Hnutí mladých bojovníků) má úzké vazby na mezinárodní teroristickou organizaci al-Káida*. Účastní se ozbrojeného boje proti ústřední somálské vládě a brání humanitární činnosti OSN.Ukončení vojenské miseNATO po dvaceti letech ukončilo vojenskou misi v Afghánistánu. Dřívější rozhodnutí NATO ukončit vojenskou misi přišlo hned po obdobném oznámení ze strany Washingtonu. Ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov má za to, že Washington při misi nedosáhl svých cílů.Ministr také poznamenal, že terorismus nikam nezmizel. Teroristická organizace Islámský stát* a větve Al-Káidy* upevnily své pozice v zemi. Kromě toho výroba drog dosáhla nevídaného objemu – 90 procent světového objemu pochází z Afghánistánu, a pro boj s tím se nic nedělá.Kromě toho šéf ruské diplomacie poznamenal, že Moskva je připravena spolupracovat s Washingtonem a Pekingem při regulaci situace v zemi. Dosahovat těchto cílů je zapotřebí politickými prostředky, součástí dialogu by měli být také představitelé tálibů.V Afghánistánu probíhá konfrontace vládních sil s bojovníky Tálibánu, kteří se zmocnili velkých území na venkově a zahájili ofenzívu na velká města. Nestabilita v Afghánistánu roste na pozadí slibů americké administrativy ukončit do 11. září stažení vojsk z této země. V roce 2020 podepsali Washington a představitelé Tálibánu v Dauhá mírovou dohodu, první za více než 18 let války. Předpokládá stažení cizích vojsk z Afghánistánu v průběhu 14 měsíců a zahájení meziafghánského dialogu po výměně zajatců.*teroristické organizace zakázané v Rusku