Během raného středověku Vikingové útočili na mnoho evropských zemí. Vikingové uzavírali smlouvy s Franky a obyvateli Britských ostrovů v hodnotě obrovského množství stříbra, aby neútočili. Podle všeho ne všechny poklady se dostaly do Skandinávie.Podle všeho tento poslední nález však daleko není poslední a z největší pravděpodobností se jedná pouze o malou část zakopaného bohatství. Nalezené poklady jsou většinou ze stříbra v podobě šperků, mincí nebo prutů. Je zajímavé, že během doby, ze které pochází nález, nebyly ve Skandinávii objeveny ložiska tohoto vzácného kovu.Kath Gilesová objevila poklad díky detektoru kovů. Nález obsahoval 87 mincí, 13 kusů rozdrcených prutů zlata, náramků a jiných artefaktů. Zmiňme, že se jedná o čtvrtý nález Gilesové za poslední tři roky.Americká nezávislá vědkyně a numismatička Kristin Bornholdt-Collinsová analyzovala nález a uvedla, že poklad obsahuje mince ražené v Dublinu, Anglii, Německu i na samotném ostrovu Man. Na irských a manských mincích lze spatřit portrét dublinského vládce Sigtrygge Silkbearda. Na některých mincích je portrét krále Knuta nebo císaře Svaté říše římské Ota I.Některé mince obsahují linie, které svědčí o tom, že kov byl řezán. To se dělalo, když bylo třeba zaplatit menší sumu peněz. Jejich hodnota závisela na váze a také na čistotě kovu. Vědkyně oznámila, že poklad pochází přibližně z roku 1035.