Biologové z Ohio State University analyzovali dvě jádra, která byla odebrána v roce 2015 z ledovce Gulia v západní Číně. Stáří ledu se odhaduje na 15 000 let. Našli genetické kódy 33 virů, z nichž čtyři byly již známé, a 28 bylo na rozdíl od moderních virů zcela nových.Ledovce uchovávají mnoho informací o historii Země tím, že zachycují prachové částice, stopy plynů, mikrobů a rostlinné hmoty z prostředí. Jádra odebraná při vrtání ledovců mohou poskytnout údaje o dávném klimatu, složení atmosféry a druzích, které existovaly v různých historických obdobích.„Tyto ledovce se tvořily postupně a spolu s prachem a plyny se v nich ukládalo mnoho virů,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor Zhi-Ping Zhong, mikrobiolog z Centra pro polární a klimatická studia a Centra pro studium mikrobiomu na Státní univerzitě v Ohiu. „Ledovce v západní Číně jsou málo známé a naším cílem je využít tyto informace k tomu, aby odrážely prostředí v minulosti. A viry jsou součástí tohoto prostředí.“Podle vědců nejméně polovina nalezených virů po roztání ledu znovu ožila. To je velmi důležitá informace, protože tibetské ledovce se každoročně zmenšují a při jejich tání se na povrch dostávají starobylé viry.„Jedná se o viry, kterým se daří v extrémních podmínkách,“ vysvětluje další účastník studie, profesor mikrobiologie na Ohio State University a ředitel Centra pro studium mikrobiomu Matthew Sullivan.Pro rozluštění těchto znaků vědci vyvinuli novou super čistou metodu sterilizace ledu, aby se zabránilo kontaminaci vzorku moderními mikroby (což je pro takový výzkum vážný problém).Viry nemají společný univerzální gen, takže jejich identifikace a pojmenování vyžaduje několik kroků. To zahrnuje porovnání genových sad nových virů se sadami známých virů, které jsou již v databázi.Analýza ukázala, že vědci se dosud setkali pouze se čtyřmi viry z ledovce Gulia. Patří mezi bakteriofágy - viry, které infikují bakterie. Podle vědců je pravděpodobnější, že vznikly v půdě nebo rostlinách než u zvířat nebo lidí.Doufáme, že jejich objev pomůže vystopovat evoluční historii virů a umožní lépe pochopit změny životního prostředí v minulosti.