„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil ČTK jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie.Komise během posouzení zejména sleduje, zda strategie splňuje více než desítku kritérií, které Evropská unie pro rozdělování peněz z bezprecedentního balíku více než 700 miliard eur (přes 18 bilionů korun) požaduje. Nejméně 37 procent peněz by mělo zamířit do klimaticky šetrných projektů a pětina do digitalizace. Peníze z fondu by tak měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi, a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství.Šéfka unijní exekutivy v současnosti objíždí všechny unijní země pro schválení takových plánů ekonomické obnovy po pandemii, v pondělí tak má zamířit i do české metropole, kde se setká s českým premiérem Andrejem Babišem.Za „skvělé“ označil programy zejména pro zdravotnictví. „De facto dostaneme do našeho zdravotnictví až 50 miliard. Když to porovnáme se stávajícím programem, tam je jenom osm miliard,“ dodal předseda vlády.„Mě jenom mrzí, že jsem byl třetí u předsedkyně s prvním návrhem, ale v rámci koaličního jednání a tripartity to velice dlouho trvalo a je to schváleno až teď,“ konstatoval Babiš.Konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu mají poskytovat ministři financí členských zemí, v srpnu však ministři nezasedají a český plán tak pravděpodobně dostane definitivní zelenou až v září, kdy země může očekávat první peníze.Český plán ekonomické obnovyCo se týče samotného českého plánu, ten je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na cožpodle ministra průmyslu Karla Havlíčka půjde 41 procent celkové sumy. Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.Ostátní příjemci unijních dotacíNejvětšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou, stejně jako ten německý, francouzský či slovenský, mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.