Porucha se týká počítače užitečného zatížení, který je umístěn v uzlu SI C&DH (Science Instrument Command and Data Handling). Řídí, koordinuje a monitoruje vědecké přístroje.Po výskytu problému v počítači užitečného zatížení přešly všechny vědecké přístroje automaticky do nouzového režimu. Po mnoha dnech testů a neúspěšných pokusů o opětovné zprovoznění dalekohledu se inženýrům NASA zřejmě podařilo zjistit příčinu poruchy.Problém souvisí s řídicí jednotkou napájení (PCU), která se rovněž nachází v uzlu SI C&DH. Tento modul obsahuje regulátor napájení, který dodává přístrojům konstantní napětí. Kromě toho je zde bezpečnostní obvod, který sleduje parametry napětí. K poruše mohlo dojít v jedné z těchto dvou součástí.Příkazy ze Země neumožnily PCU restart, proto bylo rozhodnuto přejít na záložní část SI C&DH, která obsahuje také modul řízení napájení. Tento postup je naplánován na dnešek 15. července. Pokud se to podaří, bude Hubble za několik dní opět v provozu.Za zmínku stojí, že nedávno musela NASA znovu nastartovat kosmickou loď poté, co porucha počítače ji a všechny její vědecké přístroje uvedla do nouzového režimu.Hlavní počítač přestal přijímat takzvaný signál „keep-alive“ (být naživu), standardní způsob navázání spojení mezi nákladem a hlavními počítači kosmické lodi. Brzy bude nahrazen vesmírným dalekohledem Jamese Webba, který NASA vyšle na oběžnou dráhu 31. října na palubě rakety Ariane 5.To vědcům dá možnost ohlédnout se zpět 150 milionů až 1 miliardu let po začátku času – což je něco, co jim bylo dříve s Hubblem nepřístupné.Galaxie s tajemstvímHubbleův vesmírný dalekohled zachytil snímek spirální galaxie, která ve svém středu skrývá supermasivní černou díru. Galaxie NGC 3254 je Seyfertova galaxie, soubor planet a hvězd definovaných jejich extrémně aktivními středy, které se nacházejí přibližně 118 milionů světelných let od Země.Černá díra v jádru s obrovskou gravitační silou dokáže ve vesmíru táhnout plyn, prach, hvězdy a planety a byla zachycena teleskopem pomocí viditelného i infračerveného světla.I když by se mohlo předpokládat, že černé díry svou obrovskou silou jednoduše pohltí vše, co se k nim přiblíží, akrece materiálu uvolňuje obrovské množství radiace, uvolňuje teplo a světlo.Vědci dali dohromady tento snímek pomocí světel z různých částí spektra, což je částečně to, co brání jasnému jádru v tom, aby „přemohlo“ okolní vesmír. Pomocí Hubbleovy širokoúhlé kamery 3 (WFC3) se povedlo vědcům zachytit náš vesmír v ultrafialovém, viditelném a téměř infračerveném světle.