Američtí vědci navrhli model abiogenního původu fosfanů v atmosféře Venuše, podle kterého se fosfor z pláště dostane na povrch planety v důsledku sopečných erupcí, poté probíhá v atmosféře reakce s kyselinou sírovou, v jejímž důsledku vznikají fosfany.Loni na podzim objevili vědci v atmosféře Venuše nepatrné stopy po fosfanu, bezbarvém jedovatém plynu, který může mít biologický původ. Na Zemi ho vylučují některé bakterie. Výzkumníci z Cornellovy univerzity navrhli model, který vysvětluje přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše geologickými příčinami.Autoři ještě jednou zanalyzovali data pozorování pozemního teleskopu Jamese Clerka Maxwella na hoře Mauna-Kea na Havajích a komplexu radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama a dospěli k závěru, že příčinou pronikání fosfanu do horních vrstev atmosféry Venuše je vulkanismus.Existence na Venuši v nedávné geologické minulosti aktivního vulkanismu se potvrzuje jistými geologickými příznaky z radiolokačních snímků udělaných meziplanetárním kosmickým přístrojem NASA Magellan v devadesátých letech.Podle názoru výzkumníků, když se v důsledku sopečných erupcí dostal na povrch fosfid, což je forma fosforu v hlubokém plášti planety, mohlo v atmosféře Venuše dojít k chemické reakci s kyselinou sírovou, po čemž vznikl fosfan.„Fosfan nám nic neříká o biologii Venuše, ale o geologii. Vědecké údaje poukazují na to, že planeta má aktivní erupční vulkanismus dnes, anebo ho měla v celkem nedávné minulosti,“ uvádí zpráva pro tisk univerzity slova vedoucího výzkumu, profesora fyzikálních věd, vedoucího astronomické katedry Cornellovy univerzity Jonathana Luninea.Vědci sdělili, že v roce 1978 objevila orbitální mise NASA Pioneer Venus dioxid síry v horních vrstvách atmosféry Venuše, což podle jejich názoru může být následek erupčního vulkanismu podobajícího se erupci sopky Krakatoa v Indonésii v roce 1883. Autoři se odvolali na data laboratorních pokusů a počítačového modelování, jež vysvětlují vznik fosfanu sopečnými erupcemi.Autoři mají za to, že epizodické exploze dioxidu síry v horní části oblaků Venuše a zvýšení hustoty zákalu viditelného nad oblaky odpovídají modelu epizodického vulkanismu, abychom však mohli s určitostí mluvit o dnešní sopečné aktivnosti na Venuši, potřebujeme pozorování pomocí kosmických přístrojů.