Sputnik: Guardian to líčí tak, že Rusko má na Trumpa kompromitující materiály. Trump v Rusku před svým prezidentováním byl. Zřejmě po sobě zanechal něco, pro co je vydíratelný. Guardian soudí, že si o Trumpovi Rusové myslí, že je nestabilní, navíc trpící komplexem méněcennosti. Proto se jej rozhodli tajně podporovat, aby položili USA…Je to vůbec možné?Daniel Solis, politolog: Toto jde nádherně komentovat. Guardian si může psát doslova, co chce. Máme tu svobodu tisku. Každý se bude snažit věc formulovat tak, aby vyznívala v jeho prospěch. Guardian nebude výjimkou. Současná praxe ukazuje, že za vším hledejme zadání ze strany vlivných struktur. Nepřekvapuje, když vlivné struktury třeba souvisí s majitelem média. Je možné, že podobné články se píší z rozkazu úřadů typu „ministerstva propagandy“… Britská média jsou vůbec příkladem manipulace. Rozjela třeba spekulace kolem Skripalových, ale argumenty dosud veškeré žádné…Tudíž nutno brát zprávy tohoto typu s velkou rezervou. Já za tím osobně vidím účelovou propagandu. Nakonec Vladimir Putin se po Ženevě současného prezidenta USA Bidena velmi pěkně zastal. Že by tím maskoval nějakou latentní tendenci Američany znemožnit? Myslím, že ne. Proto vyjděme z toho, že média občas s pravdou umí zacvičit.Ono třeba si stačí vzpomenout na „teorii mrtvé kočky“, jíž razí Boris Johnson, nyní premiér Británie: „Když hodíte mrtvou kočku na jídelní stůl, můžete si být jisti […] že každý hned začne ječet: ‚Kruci, kámo, mrtvá kočka na stole!‘ Lidi si hned začnou o tom povídat, avšak pravý problém, který vám už nějakou dobu působí bolení hlavy, zůstane jimi bez povšimnutí.“ Není to i tento případ s Guardianem? Odvádí pozornost od nějakých anglosaských neúspěchů?Politika je vždy o určitém odvádění pozornosti. Hlavně ale – jak by mohl jeden kandidát na prezidenta USA oslabit Ameriku více než druhý? Rusové by museli na dálku převychovat celou generaci Američanů. Na to by nestačilo jedno předvolební období. Platí to však obráceně. Amerika drtí svět Hollywoodem a neziskovkami. Ale to zřejmě vadit nemá…Guardian si myslí, že Rusko chtělo skrze Trumpa Ameriku kompromitovat, a i post budoucího prezidenta států… Například o Bidenovi republikáni pochybovali, zda je příčetný. Já si zas myslím, že lehce nepříčetná může být Hillary Clintonová, dobová Trumpova protikandidátka. Jestli někdo vyhodnotil, že zrovna Trump by byl vydíratelný, aby poškodil image USA... Tvrdím, že daleko nestabilnější se mi jeví spíše Trumpova rivalka. Celkově je ale docela jedno, jaký prezident vládne USA. Co se „zmatenosti“ Clintonové týká, lze to ilustrovat třeba tím, jak chápe slovo RESET. Máte na mysli to, když do Moskvy přijela s politikou „pěregruzki“ (перегрузка); Její rádcové špatně zachází s překladovým slovníkem. Měli jí poradit termín „pěrezagruzka” (reset). Takhle Clintonová přijela Rusům nabídnout „přetížení“, nikoli „restart“ vzájemných vztahů. Vyrábí tu Guardian zase nějaké účelové přetížení?Řeknu raději bez ironie – americká zahraniční politika je produktem nadstranických orgánů, jakým je například Trilaterální komise. Jakákoli stranická politika tam ustupuje zájmům nadnárodního velkokapitálu. Prezidenti USA svou zemi diskreditovali v historii i bez „pomoci Rusů“…Například se zdiskreditoval Bill Clinton, lhal vlastní ženě, nejen voličům. Těžko jej v Oválné místnosti k orálnímu sexu s Monikou Lewinskou nutil Kreml… Jde o to, že lhát se nemá. Zejména tak nemá činit lídr demokratické velmoci. Máme tu závažnější věci: Kandidáti na prezidenta USA slibovali před oběma světovými válkami, že USA do války nezatáhnou. Opak byl pravdou. Jak ještě dále zdiskreditovat USA? Třeba tím, že (viz Obama) slíbíme zrušit věznici Guantánamo, zatím skutek utek?Takže odpovídám vám takto: Amerika je zemí, která má nebývalý talent se zdiskreditovat svépomocí, resp. pomocí jakéhokoli zahraničně-politického kroku, který učiní. Já vlastně neznám, takhle na požádání, žádný US krok, který by byl zjevně chvalitebný. Politika Spojených států nese pro mě prvky imperialismu; reputace USA se průběžně zhoršovala, a to až do bodu, odkud návrat není již možný (point-of-no return), příkladem všechny ty informace o domnělých zbraních Husajna.Vladimir Putin se jak o Trumpovi, tak o Bidenovi – po schůzkách s těmito lídry USA – vyjadřoval uctivě: pochválil Bidena, že je to profík, který ví, co dělá. To Trump naopak tvrdil, že s Ruskem nezachází v rukavičkách, že je vůči Rusku tvrdý. No a jak urážel Biden Putina před Ženevou, to máme stále v paměti. Zajímalo by mě, čím je Guardian vlastně motivován, pokud realitě rozumí zrovna takhle…Guardian říká, že se Rusové pokouší v očích obyvatel USA znevěrohodnit US vládu…Podívejte, jde-li o „kompro“ na Trumpa? Zřejmě se ví, proč se říká, že každý, kdo se stal prezidentem, je na svém místě právě proto, že na tohoto člověka nějaké to kompro existuje. Třeba takový exprezident Wilson – byl zamilován a skrze milostné dopisy byl vydíratelný a snad i vydíraný. Dál – namátkou – jmenuji třeba kauzu notebooku Huntera Bidena.Rusové nemusí složitě získávat to, co na US politiky i beztak existuje. Příkladem za vše budiž Pell-Mell Gazete, která patřila pod organizaci Round Table: na tomto příkladu je vidět, jak USA dělají zahraniční politiku pomocí Británie. Možná, že za dnešním výrokem Guardianu je nějaký ten kreativní americký scenárista…Díky moc za rozhovor a komentář.