Ministr vnitra Jan Hamáček zveřejnil na Twitteru status, ve kterém píše, že na radě ministrů vnitra EU společně s Dánskem, Nizozemím a Rakouskem jednoznačně podpořili Litvu. Ta podle jeho slov čelí „organizovanému pokusu běloruského diktátora Lukašenka vysílat přes její území do EU ilegální migranty“.Na tento status zareagoval i ministr zahraničí Jakub Kulhánek. „Jsme připraveni pomoci Litvě čelící v současné době hanebnému nátlaku ze strany Lukašenkova režimu, který zneužívá nelegální migraci,“ napsal.Litva a nelegální migraceZmiňme, že Litva hlásí v poslední době růst počtu zadržovaných nelegálních migrantů na hranici s Běloruskem. Úřady této země vyhlásily 2. července mimořádnou situaci v souvislosti s přívalem nelegálních migrantů. Podle nejnovějších údajů více než 1,7 tisíce nelegálních migrantů bylo zadrženo v Litvě na hranici s Běloruskem od začátku tohoto roku, což více než 21krát převyšuje ukazatele z minulého roku. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ze své strany prohlásil, že jeho země už nebude zadržovat proud nelegálních migrantů do členských zemí EU – kvůli sankcím Západu nemá na to Minsk „ani peníze, ani síly“.Po volbách běloruského prezidenta 9. srpna roku 2020, v nichž už po šesté zvítězil Lukašenko, který získal podle informací Ústřední volební komise 80,1% hlasů, začaly v zemi hromadné protestní akce opozice, pro jejichž potlačení použily silové rezorty speciální prostředky a techniku. Běloruská KGB 11. února prohlásila, že se situace v zemi stabilizovala, špička protestů pominula a jejich projevy pomalu mizí.Vztahy Běloruska se západními zeměmi se po volbách prudce zhoršily. Evropská unie, Velká Británie, USA, Kanada a řada jiných zemí zaváděly po etapách sankce proti běloruským oficiálním osobám a také proti jednotlivým podnikům, obviňovaly Minsk z porušení průběhu voleb a z porušení lidských práv. V červnu zavedla EU ekonomické sektorové sankce proti Bělorusku.