Analýza radiokarbonových a paleoekologických údajů ale potvrdila, že populace na ostrově byla stabilní od okamžiku osídlení ostrova až do příchodu Evropanů. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Communication.Hypotéza demografického kolapsu, která byla doposud hlavní verzí zmizení civilizace na Velikonočním ostrově, předpokládala, že obyvatelé ostrova po staletí káceli stromy, aby používali každý metr čtverečný půdy pro účely zemědělství a také ke stavění obřích soch na počest svých klanů, které neustále mezi sebou bojovaly.Navíc kolem roku 1500 došlo k výrazné změně klimatu. V důsledku těchto změn se klima na ostrově stalo suchým. Tohle všechno mohlo vést k úpadku civilizace. Až dokud v roce 1722 nepřišli na ostrov první Evropané, populace ostrova nepřesahovala tři tisíce.Aby bylo jasno, zda skutečně došlo nebo nedošlo k demografickému kolapsu, vědci z Binghamton State University v New Yorku společně se svými britskými kolegy z Univerzity v Cambridgi obnovili úrovně počtů obyvatel ostrova v různých fázích jeho historie.K odhadům počtu dávných civilizací vědci často používají radiokarbonové datování. Ale když dochází k propojení radiokarbonového datování se změnami klimatu, vznikají určité nejasnosti, které vědci nemůžou vyřešit standardními statistickými metodami. Aby se vědci vyvarovali nepřesným údajům, k modelování použili Bayesovou metodu. Na základě této metody vědci dospěli k závěrům, že populace na ostrově nepřetržitě rostla od momentu založení až do momentu objevení Evropanů.Výsledky studie ukazují, že mýcení lesů na ostrově bylo dlouhodobé a postupné, nikoliv nekontrolované a živelní. Nebylo proto příčinou kolapsu populace. Ostrované navíc vykácené stromy nahrazovali novými, což přispívalo k efektivitě zemědělství. Populace na ostrově nikdy neměla více než několik tisíc a měla charakter zvyšování, nikoliv naopak.„Zastánci teorie krachu Velikonočního ostrova většinou nahlížejí na změnu klimatu jako na příčinu, ale rozhodně tomu tak není,“ uvedl jeden z autorů studie Carl Lipo – profesor antropologie a ekologických studií z Univerzity v Binghamtonu.Vědci se domnívají, že právě stálé zemědělství ostrovanům pomohlo přežít klimatické změny, a zachovat stabilní počet své populace.