Jiný názor vyjádřil poslanec a místopředseda zahraničního a obranného výboru Jan Lipavský, který současné stahování armád z Afghánistánu přirovnal k odchodu americké armády z Vietnamu v 70. letech minulého století.V pondělí v Afghánistánu došlo ke slavnostnímu předání vedení amerických sil v zemi generálu Franku McKenziemu, jenž působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě, vedení převzal od nejvýše postaveného příslušníka americké armády v Afghánistánu generála Scotta Millera.Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský v pořadu uvedl, že spojenci udělali maximum pro to, aby národní armáda v zemi dokázala udržet pořádek. „Ale je velkou otázkou, jak bude vypadat bezpečnostní situace,“ dodal Landovský.Zároveň zmínil, že američtí velitelé udělali maximum, aby afghánská armáda byla v co nejlepší pozici. Podle něj to teď je o její bojové morálce a ocenil neuvěřitelnou spořádanost stahování spojeneckých sil ze země.Mezitím se v pátek 9. července objevily zprávy, že tálibové vešli s bojem do Kandaháru, hlavního města stejnojmenné provincie a největšího města v jižním Afghánistánu. Ještě dříve téhož dne bylo oznámeno, že kromě již obsazených hraničních přechodů do Tádžikistánu převzali ozbrojenci Tálibánu* kontrolu nad přechody na hranicích s Íránem a Turkmenistánem. Tehdy oficiální zástupce politické kanceláře hnutí Muhammad Naim řekl agentuře Sputnik, že země sousedící s Afghánistánem nemusejí mít obavy o bezpečnost na svých hranicích. Kromě toho tálibové slíbili, že hraniční přechody Afghánistánu se sousedními zeměmi budou fungovat jako obvykle.„Nebyla to prohra“Jan Kohout zmínil, že boj s terorismem nikdy nepřestane a situace v zemi se podle něj úplně nezlepšila. Vojenskou misi zhodnotil slovy, že to nebyla prohra.Největší chybou podle něj bylo to, že spojenci přicházeli s myšlenkami ohledně demokracie či lidských práv, které ale neodpovídaly kmenovému uspořádání v zemi, vlivu islámu, silným sousedům i výrobě opia v zemi.Podle něj další vývoj bude záležet také na postoji dalších zemí, mezi kterými jmenoval Rusko, Írán nebo Čínu.Síla kábulské vládyPoslanec Lipavský v pořadu uvedl, že nejlepší přirovnání dnešního stahování z Afghánistánu vidí ve Vietnamu. Také je skeptický k tomu, jestli se kábulská vláda dokáže udržet, jelikož ji považuje za velmi slabou, protože nad Afghánistánem nedokázala udržovat kontrolu ani při masivní vojenské přítomnosti Američanů.Skeptický je také k možnému následnému dialogu a také nevěří, že se nějak změní otázka práv žen.Zároveň dodal, že Česko stojí za kábulskou vládou, protože tam Česko nainvestovalo velké peníze a padli tam čeští vojáci.V Afghánistánu probíhá konflikt mezi vládními silami a táliby, kteří se zmocnili významných území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům. Eskalace probíhá na pozadí stažení amerických jednotek, o němž ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že je to přiznání neúspěchu mise Washingtonu v Afghánistánu.Tajný odchod AmeričanůVojáci USA nedávno opustili leteckou základnu Bagrám, která je největší v Afghánistánu. Američtí vojáci odpojili elektřinu, aniž by informovali afghánského velitele základny.Než afghánská armáda mohla vzít pod kontrolu leteckou základnu, která se nachází asi hodinu od Kábulu, vtrhli do ní rabující vojáci, kteří kasárny vykradli. Podle jednoho z vojáků útok zlodějů vyprovokovalo to, že 20 minut po tichém odchodu amerických vojáků byla na základně odpojena elektřina a základna se ponořila do tmy. Poznamenal, že tři dny po odchodu amerických vojáků afghánští vojáci stále uklízeli hromadu odpadu, který tam nechali rabující vojáci.V letech nejsilnější protiteroristické operace USA v Afghánistánu se na území Bagrámu nacházelo až 100 tisíc vojáků. Nechali po sobě přes tisíc dopravních prostředků, desítky obrněných automobilů a zcela vybavenou a jednu z nejlepších nemocnic v zemi.