Poté by se podle jeho názoru mohlo referendum konat na podzim. Kollár má za to, že lidé musí dostat šanci vyjádřit se prostřednictvím referenda.Návrh ohledně změny legislativy by chtěl projednat na mimořádné schůzi, která by se měla konat 22. července.Šéf slovenského parlamentu vynaloží veškerá úsilí k tomu, aby měli lidé do budoucna možnost se vyjádřit v referendu.„Uvidíme, jak se k tomu postaví mí koaliční partneři, jak se k tomu postaví opozice, zda za tento návrh zákona zahlasuje,“ dodal.Pozice hnutí Za lidiNa změnu ústavy již zareagovalo hnutí Za lidi, které nevidí důvod pro takové změny. Hnutí má za to, že Ústava SR není trhací kalendář a upozorňuje, že změny ústavy můžou sloužit přesazování určitých politických cílů. Místopředseda hnutí Juraj Šeliga míní, že novela ústavy je špatný nápad a nepovažuje za správné ji uskutečnit ve zkráceném legislativním konání.Snahy o okamžité změny v ústavě považuje za politické reakce na kritiku občanů, kteří chtěli, aby se referendum konalo. Nejde však o systémovou úvahu o tom, jak stabilizovat a posílit ústavní řád.Upozornil na určitou nesystémovost v systému celé zastupitelské demokracie.„Protože okamžitě po volbách by opozice, bez ohledu na to, kdo by v ní byl, začala referendovou kampaň za zkrácení volebního období. Takhle by byla země v neustále kampani,“ vysvětlil.Koaliční hnutí SaS také považuje otázku změny ústavy za předčasné, nakolik se za podobný návrh hlasovalo nedávno. Proto by bylo možné tento návrh opět předložit k hlasování koncem roku.Zmiňme, že včera Ústavní soud SR rozhodl, že návrh konání referenda o otázce zkrácení volebního období není v souladu s ústavou. Toto rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky v politických kruzích. Slovenské hnutí Hlas-SD označilo rozhodnutí ÚS za černý den slovenské demokracie. Ministr financí Igor Matovič označil jednání prezidentky, která se obrátila na ústavní soud s dotazem, zda konání referenda je, nebo není v rozporu s ústavou, za plivanec do tváří 600 tisíc obyvatelům. Prezidentka na kritiku reagovala tím, že konání referenda je v rukou NR SR. Parlament totiž může rozhodnout o změně ústavy a přijmout usnesení, kterým by požádala o jeho konání.