Mluvíme o minerálu zvaném allabogdanit, který byl objeven na počátku roku 2000 v železném meteoritu Onellomezi zlatými náplavy na řece Bolšoj Dolugčan ve východním Jakutsku v Rusku.Podle chemického složení patří tento minerál mezi fosfidy - sloučeniny obsahující fosfor - a byl pojmenován po krystalografce Alle Bogdanovové. Následně byl allabogdanit nalezen v některých jiných meteoritech. Věřilo se, že na Zemi jej najít nelze. Je známo, že je tvořen z jiného minerálu - barringeritu - a je zachován v důsledku „kalení“, to znamená prudkého poklesu teploty a tlaku.Vědci z Petrohradské státní univerzity však provedli experimenty při vysokém tlaku a teplotě u synchrotronového světelného zdroje DESY v Německu a zjistili, že takový minerál je schopen vzniknout při tlaku přesahujícím 25 gigapascalů. Takový tlak na Zemi může být vytvořen při srážce s velkými meteority nebo v hloubce více než 500 kilometrů v plášti.„Pozemský allabogdanit se mohl vytvořit při tlaku přesahujícím 25 gigapascalů - to je 250 000 atmosfér. Tak vysoký tlak na Zemi je dosažen při katastrofických srážkách s velkými meteority, stejně jako v podmínkách zemského pláště - v hloubce více než 500 kilometrů. Objev allabodanitu na Zemi však souvisí s povrchovými horninami pánve Mrtvého moře v Izraeli,“ řekl Sergej Britvin, jeden z výzkumníků a profesor Petrohradské státní univerzity.Nicméně allabogdanit byl nalezen v povrchových horninách Nachal Chatrurim v Negevské poušti v Izraeli. Objev podle výzkumníků dává více otázek než odpovědí, protože minerál byl odhalen v povrchové vrstvě. Kromě toho nebyly v jižní Levantě dosud nalezeny žádné důkazy o dopadech velkých meteoritů nebo hornin, které se vytvořily v plášti Země. Tyto stopy však mohly být vymazány z povrchu v důsledku geologické eroze.