Z publikovaných materiálů je možné se dozvědět, jak se kosmonauté připravovali ke startu. Podávali zprávy o stavu a kontrolovali čas. Automatika vedla sledování fyzického stavu členů posádky.Z publikovaného textu vyplývá, že kosmonauté zavřeli průchody, informovali o stavu a ověřili si čas.To poslední, co na Zemi uslyšeli od kosmonautů, byl vtípek od Vladislava Volkova: „Zítra se potkáme, připravte koňak.“Sojuz-11Při návratu na Zemi lodi Sojuz-11 dne 13. června roku 1971 zemřeli sovětští kosmonauté Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev. Do kosmu odstartovali na začátku června, aby se tam připojili s první pilotovanou orbitální stanicí na světě Saljut-1, která byla vynesena na orbitu 19. dubna 1971.Den před tragédií na palubu orbitální stanice dorazil ze Země rozkaz, aby byl let ukončen a byly zahájeny přípravy k přistání. Kosmonauté, poté, co se ujistili, že všechny systémy pracují ve standardním režimu, zahájili přípravu.Vše fungovalo na sto procent, rádiové spojení se Zemí bylo stabilní. Loď s kosmonauty se oddělila od stanice. Let Sojuzu-11 v kosmu směrem k zemi trval okolo 4 hodin. Přistávací aparát, v němž se nacházeli tři sovětští kosmonauté, podle informací telemetrie, byl v naprostém pořádku, když vstoupil do atmosféry. Posléze se vysunuly padáky, loď přistála v zadané oblasti. Vyhledávací skupina, která téměř okamžitě dorazila na místo, našla kosmonauty sedící v křeslech bez známek života. Letové skafandry mohly zachránit životy tří sovětských kosmonautů. Oni je ovšem neměli na sobě. Analýza letového zapisovače ukázala, že po oddělení přistávacího aparátu od zbytku lodi ve výšce přes 150 kilometrů prudce klesl tlak v kabině přistávacího modulu. Rychlost pádu tlaku v kabině odpovídal otevřené větrací klapce. Tuhle verzi následně potvrdilo vyšetřování. To došlo k závěru, že došlo k jejímu poškození při oddělení přistávacího modulu od zbytku lodi. Výsledkem byla dehermetizace aparátu, snížení tlaku v kabině, což vedlo k úmrtí posádky.