Zákaz chtějí rozšířit také na lety s přestupem a změnou leteckého dopravce ve třetí zemi.Americké ministerstvo dopravy bude do 1. července tuto iniciativu veřejně projednávat.V případě zavedení zákazu americké orgány zachovají možnost jednotlivých výjimek, budou-li odpovídat zájmům země.Nové sankce proti BěloruskuSpojené státy rozšířily sankce vůči Bělorusku a zaměřily se na 16 jednotlivců a pět úřadů a organizací. Informaci sdělilo americké ministerstvo financí.USA uvalily sankce na běloruskou KGB, Hlavní ředitelství pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci na běloruském ministerstvu vnitra, domácí vojska ministerstva vnitra, ředitelství pro vnitřní záležitosti v Brestoblispolkomu, Minské centrum izolace pachatelů na Okrestině.Nové americké sankce se týkají i tiskové mluvčí běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka Natalji Eismontové a mluvčí horní komory běloruského parlamentu Natalji Kočanové, velitele speciální jednotky běloruské KGB „Alfa“ Sergeje Zubkova, šéfa minské policie Michaila Griba a náměstka běloruského ministra spravedlnosti Sergeje Kalinovského. Také generální prokurátor Běloruska Andrej Šved je zahrnut do nového seznamu sankcí USA.Situace v BěloruskuPo prezidentských volbách v Bělorusku 9. srpna 2020, v nichž již pošesté zvítězil Alexander Lukašenko, začaly v zemi masivní opoziční protesty, které potlačily bezpečnostní síly. Mimo jiné použily speciální prostředky a speciální vybavení. Dne 11. února běloruská KGB oznámila, že se situace v zemi stabilizovala, vrchol protestů pominul, jejich projevy prakticky zmizely. Evropská unie, Spojené království, Spojené státy a Kanada uvalily sankce na řadu běloruských úředníků a podniků a obvinily Minsk z porušování voleb a porušování lidských práv.Zmiňme také čerstvější incident, kdy letadlo irské letecké společnosti Ryanair, které letělo 23. května z Athén do Vilniusu, přistálo nouzově na letišti v Minsku kvůli zprávě o bombě na palubě, která se ukázala být falešná. Na letišti byl zadržen Roman Protasevič, zakladatel telegramového kanálu Nexta, který byl v Bělorusku prohlášen za extremistický. Je obviňován z několika trestných činů, včetně organizování hromadných nepokojů, a hrozí mu až patnáct let odnětí svobody. Spolu s ním byla zadržena občanka RF Sofie Sapegová. Podle informací ruského ministerstva zahraničních věcí je podle běloruského trestního zákoníku podezřívána z několika trestných činů spáchaných v srpnu a září 2020. Byla umístěna do vazby na dva měsíce.Brusel poté vyzval k co nejrychlejšímu zavedení nových sankcí proti Minsku. Bělorusko však prohlásilo, že zpráva o bombě přišla na e-mail minského letiště. Kapitán letadla sám přijal rozhodnutí o přistání, o žádném donucení ani otočení letadla nemůže být řeč, prohlásil velitel běloruského letectva a vojsk protivzdušné obrany Igor Golub.Nejvyšší představitelé členských zemí EU se rozhodli na základě výsledků jednání o Bělorusku přijmout politické rozhodnutí o zákazu letů běloruských letadel v evropském vzdušném prostoru a rovněž doporučili evropským leteckým společnostem, aby se vyhnuly letům nad Běloruskem. EU vyzvala k co nejrychlejšímu zavedení nových sankcí proti Bělorusku v souvislosti s tímto leteckým incidentem.Toto však není první případ nuceného přistání. Například v červenci 2013 „na žádost“ Spojených států bylo nuceno přistát ve Vídni letadlo bolivijského prezidenta Eva Moralese. Důvodem byla údajná informace o tom, že se na palubě nachází bývalý agent CIA Edward Snowden, obviněný Američany z prozrazení státního tajemství. Policie bezvýsledně prohledala letadlo a o několik hodin později mohl prezident pokračovat v cestě. Žádné vyšetřování se nekonalo.