Na webu Ústavního soudu se uvádí, že soudci Ústavního soudu nechali v platnosti zákon, který znamenal snížení daní a přinesl zrušení superhrubé mzdy. Povinnost prezidenta je podle Ústavního soudu zákon podepsat, nebo ho vetovat. Ústavní soud odpoledne řešil, jestli Zeman svým počínáním zákon omylem nevetoval. Jak bylo dříve uvedeno, na začátku roku návrh na zrušení zákona podala skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem.Zmiňme, že dotyčný daňový balíček zrušil od letoška superhrubou mzdu. Místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Navíc roční daňová sleva se zvýšila o 3 000 na 27 840 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.Senátoři si myslí, že prezident zákon nepodepsal, vrátil Sněmovně a dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu, což se nestalo. K podepsání zákonu došlo a ve výsledku ho podepsali předsedy vlády Andrej Babiš a místopředsedy Sněmovny Vojtěch Filip.Lídr státu v dopise předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně poznamenal, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“.Zrovna tato formulace („k dalšímu opatření“.) způsobila spor. Podle článku 50 Ústavy, který pojednává o vetu, má totiž prezident „právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“.Tvrzení, že prezident ve svém dopise, kde oznámil, že nehodlá podepsat daňový balíček, ve skutečnosti znamená veto, prosazoval v loňském roce především místopředseda vlády Jan Hamáček, který chtěl, aby věc řešil zrovna Ústavní soud.Zeman ale 31. prosince zaslal další dopis šéfovi Sněmovny Radku Vondráčkovi, v němž vysvětlil, jak je to s prezidentským vetem daňového balíčku.Senátoři se domnívají, že hlava státu může nepodepsat zákon jen za předpokladu, že jej zároveň vrátí Sněmovně, a tím vetuje. „Došlo k zjevnému porušení formálních náležitostí, které Ústava spojuje s procesem přijímání zákonů,“ stojí v podnětu, který senátoři adresovali Ústavnímu soudu. Ústavní soud se ale k záležitosti vyjádřil následujícím způsobem: „Samotný podpis prezidenta není conditio sine qua non (nevyhnutelnou podmínkou, pozn. red.) platnosti zákona. Nicméně je třeba konstatovat – i s přihlédnutím ke (zcela převažujícím) názorům nauky - že napadený postup prezidenta republiky není v souladu s Ústavou. Je jeho povinností přijatý zákon podepsat nebo uplatnit veto – tertium non datur (třetí není dán, pozn. red). Na druhé straně však samotné nepřipojení podpisu prezidenta k přijatému zákonu nedosahuje dostatečné intenzity, aby to mělo vliv na (řádné) ukončení legislativního procesu, tedy nebrání vyhlášení a tím nabytí platnosti a účinnosti přijatého zákona."