Zacharovová uvedla, že nové kosovské úřady „hlásají přímý politický extremismus". V březnu zvolili poslanci samozvané republiky předsedou vlády Albina Kurtiho, vůdce radikálního hnutí Sebeurčení, které vystupuje za omezení možností Bělehradu ovlivňovat situaci v regionu.Zacharovová se domnívá, že „západní projekt Kosova" selhal navzdory napumpovaným fondům a informační a politické podpoře.Mluvčí ministerstva zahraničí také připomněla, že takzvané bruselské dohody byly dohodnuty v roce 2013. Srbsko podle diplomatky některá z těchto rozhodnutí splnilo, zatímco druhá strana odmítla poskytnout klíčovou podmínku: zřízení Společenství srbských obcí v Kosovu, které by mělo široké správní a výkonné pravomoci.V roce 1999 vyústila ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády se srbskou armádou a policií v bombardování Svazové republiky Jugoslávie (v té době se skládala ze Srbska a Černé Hory) letectvem NATO. Válečná operace byla podniknuta bez schválení Rady bezpečnosti OSN a na základě tvrzení západních států, že jugoslávská vláda konala etnické čistky v kosovské samosprávě a vyprovokovala tam humanitární katastrofu. Letecké útoky Severoatlantické aliance pokračovaly od 24. března do 10. června 1999 a vyžádaly si smrt více než 2,5 tisíce lidí, včetně 87 dětí, a škody ve výši asi 100 miliard dolarů.Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Rozhodnutí neuznávají Srbsko, Rusko, Čína, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států. Bělehrad v roce 2011 zahájil jednání o normalizaci vztahů s kosovskými Albánci při zprostředkování EU.