„Přijde mně to, jako když je na škole šikana, já upozorním ředitele, že se mi stalo nějaké násilí, a on mi řekne, že mám utřít krev, která mi kape z nosu a nemám napadat studenty, kteří už školu absolvovali,“ prohlásil pro Českou televizi šéfredaktor křesťanského rádia Proglas Pavel Mikšů a dodal: „Je to signál odtržení od zájmu o oběť. Místo podané ruky je to ruka, která vás odstrkuje.“Muže, který vyžaduje omluvu od katolické církve za údajné sexuální zneužívání, se zastal i spolek Někteří Ti uvěří, jenž se věnuje zastupování obětí násilí prováděné ze strany církve.„Místo toho, aby pan kardinál přišel k člověku, který je zraněný, vyhrožuje soudy, policií. Pro mě je to ve srovnání s papežem Františkem tak obrovský kontrast, že je mi až smutno,” uvedl v pořadu 168 hodin České televize předseda spolku Jiří Kylar.Celý případ údajného sexuálního násilí má ještě jeden rozměr – zatímco se Duka odmítá muži omluvit, sám vyžaduje omluvu od brněnského divadla, které zařadilo na svůj program hry Prokletí a Naše násilí, vaše násilí, kde Ježíš znásilňuje muslimku. V tomto případě se sám cítí jako poškozený.„Znepokojuje mě, jak se někdo může (…) cítit dotčen tím, že se někdo o dobrého Ježíše otře (ve hře Naše násilí, vaše násilí – red.), podávat na něj soudní žalobu, a přitom máme kolem sebe trpící lidi, kterým bychom toho dobrého Ježíše mohli ukázat svým chováním a přístupem. To pan kardinál nedělá,“ uvedl dále na adresu Duky předseda spolku Někteří Ti uvěří Jiří Kylar.Ústavní soudKvůli uvedení dvou provokativních her v brněnských divadlech budou kardinál Dominik Duka s právníkem Ronaldem Němcem činit další právní kroky, obrátí se k Ústavnímu soudu. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který odmítl požadavek na omluvu za hry Prokletí a Naše násilí a vaše násilí, podají ústavní stížnost, sdělil dříve Němec.Divadelní představení Naše násilí a vaše násilí například obsahuje scénu, kdy Ježíš slézá z kříže a znásilňuje muslimku. Ve hře Prokletí je k vidění scéna s náznakem orálního sexu na soše papeže Jana Pavla II.Duka s Němcem se již dříve obrátili i na Nejvyšší soud, který jejich dovolání nevyhověl v průběhu letošního května. Podle názoru Nejvyššího soudu nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání. Právní řád totiž, jak uvedl soud, zaručuje jak svobodnou volbu náboženství a právo nebýt kvůli tomu vystaven urážkám, tak právo na svobodu projevu, jenž se vztahuje také na šokující či znepokojující myšlenky. Při střetu obou práv je zapotřebí určit, které za daných okolností převáží. Toto rozhodnutí soudy nižší instance podle Nejvyššího soudu provedly správně.