Lidstvo se totiž podle Bárty nevyhnutelně střetne s nedostatkem vody, energetických zdrojů a následnými početnými vlnami migrace, což může přivést k vytvoření úplně nové totality. Nedostatek zdrojů se však může obrátit podle Bárty i v kolaps civilizace, i když dočasný, protože lidé v důsledku neustálého zdražování zdrojů energie nebudou schopni udržovat svoji vysokou životní úroveň, zatímco k technickému pokroku jsou třeba právě levné zdroje.„Buď si řekneme dobře, chceme žít více takzvaně v souladu s přírodou, i když to nikdy nebude v souladu s přírodou, asi nikdy nepřestaneme používat plasty, i když jsou relativně nové, tak si musíme říct, buď budeme dávat obrovský důraz na základní výzkum, abychom dřív nebo později dospěli k novým možnostem v oblasti nových levných zdrojů energie, nebo si řekneme, dobře, tak my to takhle chceme, ale cena za to je, doufejme, přechodné snížení životní úrovně, protože, když si vybereme zdroje, které jsou trochu náročnější, tak samozřejmě tím se někde té energie nebude dostávat, to je jednoduchá matematika,“ myslí si.Nesouhlasí však s názory organizace jako je Extinction Rebellion, kteří tvrdí, že ke kolapsu civilizace přivedou změny klimatu, v jejichž důsledku zemřou do konce 21. století čtyři miliardy lidí. „Tento extrém se snaží doslova za každou cenu prosadit jenom svůj názor. S takovými lidmi je obvykle těžká debata, i když já jsem s nimi neměl zatím tu čest a asi bych to nevyhledával. Ať si každý nechá svůj názor, ale zároveň musí respektovat názory ostatních,“ je přesvědčen profesor. Realitou však podle něj je, že podobný hlasitý křik ve své bublině nikdy nepřispíval k nějakému řešení a budování, proto se Bárta domnívá, že pokud společnost nebude usilovat o stimulaci diskuze mezi různými názorovými skupinami, civilizační rozpad na sebe nenechá dlouho čekat.