Aspoň tak to vidí nizozemský premiér Mark Rutte, který během pátečního jednání Evropské rady prohlásil, že Maďarsko po definitivním schválení zákona s potenciálně diskriminačním obsahem by mělo zároveň skončit se svým členstvím v EU. O tom, že Maďarsko při svém nesouhlasu s hodnotovou orientací EU ji může opustit, připomíná i portugalský premiér Costa, který nabídl jako alternativu nastavit s EU „čistě ekonomické vztahy”, jako to má například Norsko či Švýcarsko.Zatímco většina politických činitelů EU považuje právní normy, které Maďarsko chce ve své zemi zavádět, jako něco, co už je přes čáru, zbývající minorita naopak vidí v takovém postoji EU jen obsedantní ustaranost tím, aby všichni společenské státy byly podřízené jedinému ideologickému řádu coby pevnému spojujícímu základu. To si například myslí europoslanec ODS Jan Zahradil, který vidí v podobné strategii neschopnost unijního aparátu akceptovat hodnotovou rozmanitost a z toho vyvěrající snahu vnucovat jediný správný pořádek. „Spolupředkládal jsem kdysi registrované partnerství. Být poslancem, zvednu ruku i pro „gay marriage”. Ale tato kulturní válka Západu proti Východu je šílenství (další téma: migranti). Jestli hodlají v tomto koloniálním stylu pokračovat, skončí to špatně,” varuje Zahradil. Maďarský zákonMaďarský parlament schválil 15. června návrh zákona zakazující šíření veškerých materiálů obsahujících propagandu homosexuality ve filmech a reklamách cílených na osoby do 18 let. Toto rozhodnutí má mimo jiné znamenat i zákaz osvěty ve školách o tématech týkajících se sexuálních menšin.Návrh byl podpořen drtivou většinou přítomných zákonodárců, pro jeho přijetí hlasovalo 157 poslanců, proti se vyslovil pouze jeden. Nový zákon byl přivítán vládnoucí konzervativní stranou Fidesz, stejně jako pravicovou stranou Jobbik, zatímco řada opozičních stran hlasování bojkotovala.Záměr maďarské vlády přijmout nový zákon, který by zakazoval propagaci LGBT mezi nezletilými odsoudilo také 14 unijních států, které v úterý vyzvaly Evropskou komisi, aby vůči maďarskému zákonu zasáhla. Vznik společné deklarace iniciovala Belgie, podpis připojily také západoevropské, severoevropské a pobaltské země. Česko se zatím nechce přidávat k takovému dopisu, neboť podle premiéra Andreje Babiše se během veřejné rozpravy o dotyčném zákonu objevilo hodně protichůdných názorů, které ho nutí pořádně zvážit situaci ze všech stran.Rozhodnutí o tom, zda se Česko k odsouzení připojí či ne, přijme Babiš na úrovni vlády a to jen po řádné analýze nové maďarské legislativy a konzultacích s týmem spolupracovníků.