Právě tyto dvě reprezentace spolu byly silně spojeny na začátku 21. století, vždyť proti sobě nastoupily na EURO 2000, následně byly v jedné kvalifikační skupině na EURO 2004 a nakonec si to rozdaly i na samotném mistrovství Evropy v Portugalsku, aby toho nebylo málo, v kvalifikaci na MS 2006 osud opět spojil ČR a Nizozemsko. Nejslavnějším dnem je dodnes 19. červen 2004. Právě v tento den v portugalském Aveiru hráči obou týmů předvedli nejgrandióznější reprezentační zápas v novodobých dějinách.Zápas týmů na EURO 2004 si před nedělní bitvou stojí připomenout. Jen se zamyslete. Pět gólů a návrat z 0:2 na 3:2, 36 střel, tyčka Edgara Davidse, břevno Nedvěda, zákroky Čecha a Edwin van der Sara, nakonec i vyloučení. A tohle všechno jako byste přepnuli na rychlost přehrávání 2.0, v maximálním možném tempu. Zapomeňte na dvě hodiny na Netflix. Hvězdy Čech, Baroš a super trojka v zálozeČeši se nedostali na MS do Japonska a Jižní Koreje, když v baráži podlehli Belgii. Poté na lavičku české reprezentace nastoupil Karel Brückner, který do té doby trénoval mládežnické celky a na EURO 2000 byl v roli asistenta trenéra.S Brücknerem se Češi lehce kvalifikovali na EURO 2004 do Portugalska – 7 vítězství z 8. S ním na lavičce český tým nevynechal jediný velký turnaj a v roce 2006 se Češi poprvé kvalifikovali dokonce na MS v Německu. V předposledním zápase Češi doma porazili Nizozemsko 3:1 (v Rotterdamu 1:1). Série bez prohry se pod Brücknerem natáhla na 20 zápasů.Byla to ideální doba pro nástup gólmana nové generace – Petra Čecha. V létě 2004 jeho kariéra už získávala na obrátkách (vyhrál mistrovství Evropy do 21 let, v domácí soutěži vytvořil rekord v neprůstřelnosti, neinkasoval 903 minut, z Rennes přestoupil do Chelsea), ale právě portugalské EURO udělalo z Petra hvězdu, při jednom zápasu bez gólu se dostal do ideální sestavy společně s řeckým brankářem Nikopolidisem, který ve vyřazovacích bojích vůbec neinkasoval. U Milana Baroše to bylo trochu jinak. EURO 2004 bylo hlavním turnajem v jeho životě. V Portugalsku dal pět gólů (o tři více než v Liverpoolu v sezóně 2003/2004) a překonal senzačního Wayna Rooneyho. Milan hrál ještě na MS 2006 a na dvou mistrovstvích Evropy, ale nikde nebyl tak rychlý, energetický a nebezpečný jako v tom rozpáleném portugalském létě.Nejzajímavější a nejrozmanitější byla česká záloha: držitel Zlatého míče Pavel Nedvěd, Tomáš Rosický, který už ve 20 letech byl nejdražším přestupem Bundesligy, a velmi zkušený Karel Poborský, který ve finále EURA 1996 vybojoval pokutový kop. V reprezentaci se však setkali po různých klubových sezónách, Rosický kvůli zranění odehrál pouze 19 zápasů, Nedvěd s Juventusem poprvé nezískal italský titul a Poborský druhou polovinu sezóny neodehrál tak dobře jako první. Univerzálnost a pracovitost všech tří Brücknerovi umožnily stavět všechny tři a neměnit jejich pohyb na taktický hlavolam.Hvězdnou trojku zezadu kryl Tomáš Galásek, tehdy to byl jediný čistý defenzivní záložník v české nominaci.První turnaj Robbena, Sneijdera a van NistelrooyeDo Portugalska reprezentaci Nizozemska přivezl Dick Advocaat, vrátil se po osmi letech. Na místě zůstali Edwin van der Sar, Frank de Boer a Marc Overmas, v Advocaatově týmu byli i na MS 1994.EURO 2004 bylo prvním velkým turnajem pro skupinu hráčů, kteří rozhodli o budoucnosti nizozemské reprezentace: 19letý Wesley Sneijder, 20letí Arjen Robben, Johnny Heitinga a Rafael van der Vaart. Společně za Nizozemsko odehráli 426 zápasů a Sneijder se dokonce stal rekordmanem (i když v Portugalsku odehrál pouze 58 minut).Na EURO v Portugalsku debutoval také Ruud van Nistelrooy, který EURO 2000 vynechal kvůli zranění kolene a na MS v Japonsku a Jižní Koreji mohl koukat pouze v televizi. Super střelec Manchesteru United potvrdil svoji reputaci, vstřelil gól ve všech zápasech základní skupiny a byl jediným Nizozemcem, který se dostal do ideální sestavy EURO 2004.Brückner takticky obehrál AdvocaataBrückner v sestavě oproti prvnímu zápasu s Lotyšskem (2:1) udělal pouze jednu změnu, Martin Jiránek nahradil nemocného René Bolfa.Ve druhém poločasu s Lotyšskem Brückner za stavu 0:1 (Česko prohrávalo během každého ze tří zápasů ve skupině, ale všechna utkání vyhrálo) vystřídal pravého obránce Zdeňka Grygeru a defenzivního záložníka Galáska, místo nich na hřiště poslal útočníka Marka Heinze a ofenzivního záložníka Liverpoolu Vladimíra Šmicera.Nyní Brückner musel reagovat rychleji, Nizozemci v 19. minutě vedli už 2:0. Český trenér znovu obětoval Grygeru, tentokrát místo něj nastoupil Šmicer. Zatímco se připravovalo střídání, Čechům se podařilo skórovat (Baroš zachytil křižnou nahrávku Phillipa Coca, dostal se s míčem do šestnáctky a nahrál Kollerovi), ale gól neovlivnil trenérovi plány. Česko mělo 65 minut a prohrávalo pouze 1:2, přesto trenér rozhodl, že bude hrát na tři obránce.Češi tak získali více variant uprostřed pole, ale držení míče nic neznamenalo. V 61. minutě Brückner stáhl Galáska, na jeho místo posunul Rosického a na hřiště vypustil Heinze, který se prosadil také proti Lotyšsku. Univerzálnost českých hráčů trenérovi umožnila, že na hřišti byli tři typičtí útočníci a čtyři ofenzivní záložníci, dva střední obránci a jeden levý, který však hrál středního.Česko v posledních 20 minutách dvakrát skórovalo a vyhrálo 3:2. Vstřelené góly odrážely silné strany české reprezentace. Utkání vyrovnal Baroš, když z voleje využil Kollerovo sklepnutí. Právě takové spojení čekáš od útočníků s takovou výraznou antropometrií. Vítězství Brücknerovi přinesli střídající hráči a neobvyklá houževnatost Poborského, který po střele Heinze jako první získal míč a před prázdnou branku ho nahrál Šmicerovi.Žádná ze záloh na tomto EURO pravděpodobně neabsolvovala tolik změn jako Češi proti Nizozemcům. Měnila se početně, hráči dostávali nové role a úkoly. Nejlépe neustálé změny podtrhnula hra Tomáše Rosického. Tato všestrannost byla skvělým doplňkem herních dovedností, díky kterým Tomášovi říkali Malý Mozart.Pro oba týmy turnaj skončil v semifinále. Nizozemci ve čtvrtfinále překonali národní strach a díky penaltovému rozstřelu porazili Švédsko, poté prohráli 1:2 s Portugalskem. Češi rozdrtili Dány 3:0 a tragické zranění Nedvěda podtrhnul ještě stříbrný gól Řeků.V šatně finalista EURO 1996 Nedvěd označil tento tým „za nejlepší reprezentaci, ve které hrál“.