„Podle mého je to špatně načasováno. O stažení jsme se od Američanů dozvěděli na poslední chvíli. Na druhou stranu je potřeba být realista a jasně říci, že naše přítomnost v Afghánistánu je bez amerických vojáků nereálná,“ řekl ve středu Metnar.Ve středoasijské zemi, kde česká armáda působila skoro dvacet let, zůstává už jen 12 vojáků z „likvidační skupiny“. Tato poslední skupina se vrátí do ČR do 30. června, na letišti v Kábulu se dnes vojáci starají o nakládání vojenského materiálu do letadel. Česko má dnes řešit nejen odchod svých vojáků, ale i pomoc svým afghánským asistentům, např. tlumočníkům, jimž hrozí reálné nebezpečí v případě, že zemi opět ovládne Tálibán. Ukazuje se totiž, že povstalci z Tálibánu každý den získávají další území na úkor ústřední vlády, kterou podporovala spojenecká vojska.„Pomoc Afgháncům, kteří nám i spojencům pomáhali, je v řešení. Ale nemohu být konkrétní, protože je to v utajeném režimu,“ řekl Metnar. Např. britská armáda by měla dát azyl až třem tisícům tlumočníků a dalším spolupracovníkům a jejich rodinám.V minulosti měl podobný program fungovat i v Česku, ale podle dřívějších informací médií skončil poté, co měl údajně jeden Afghánec obtěžovat zdravotní sestřičku v Nemocnici na Bulovce.Stažení vojsk NATO z AfghánistánuNATO oznámilo odchod ze země v dubnu, konečným termínem je 11. září. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického a rekonstrukčního týmu Lógar. Afghánistánem prošlo přes 11 tisíc českých vojáků, 14 jich během mise zemřelo. Političtí představitelé ČR jsou k odchodu z Afghánistánu skeptičtí. Kromě Metnara ho kritizuje především prezident Miloš Zeman, negativně se k němu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD). Připomínáme, že k úplnému stažení amerických vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.Definitivní konec americké mise v Afghánistánu oznámil nynější šéf Bílého domu Joe Biden s tím, že poslední vojáci odejdou do 11. září. Tedy symbolicky k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, které k americké invazi do Afghánistánu bezprostředně vedly.Odejít má do stejného data také několik tisíc vojáků z ostatních členských zemí NATO včetně ČR. Aliance se nicméně opakovaně zavázala financovat afghánskou armádu a policii až do roku 2024.